Časopis BytovÁ kulturA výstava Adolf Loos starší Výjimečným spojením Adolfa Loose s brněnským kulturním životem byla jeho redakční spolupráce s časopisem Bytová kultura s podtitulem Sborník průmyslového umění, který vycházel také v německé mutaci jako Wohnungskultur. K účasti v redakci přizval Loose společně s Janem Vaňkem a Ernstem Wiesnerem historik umění a publicista Bohumil Markalous – právě on byl dle pozdějšího svědectví své životní partnerky a spisovatelky Heleny Šmahelové autorem spojení dvou pojmů bydlení a kultura – a tak vznikl název časopisu Bytová kultura. Vyšly v něm mimo jiné Loosovy texty To druhé a O šetrnosti – zde například i názor Adolfa Loose na fotografování interiérů. Jsem proti fotografování interiérů. Z toho vyjde něco docela jiného. Jsou architekti, kteří dělají zařízení, ne aby tam člověk dobře bydlil, ale aby to pěkně při fotografování vyšlo. […] Fotografie totiž odhmotňuje, ale já chci právě, aby lidé v mých pokojích cítili kolem sebe hmotu, aby na ně působila, aby věděli o uzavřeném prostoru, aby cítili látku, dřevo […]. Fotografie má na svědomí, že se lidé chtějí zařizovat, ne aby dobře bydlili, nýbrž aby to hezky vypadalo. Fotografie klame. […] Ale naši architekti […] svou proslulost zakládají na pěkných výkresech a krásných fotografiích. Jde jistě, jak už bývá u Loose zvykem, o úvahu dosti radikální, ale mnohdy ne zcela nepravdivou. Adolf Loos často vybavoval interiéry svých klientů mobiliářem a bytovými doplňky zavedených a renomovaných firem i designérů, jeho vlastní tvůrčí invence či občasné inovace v této oblasti byly spíše příležitostné. V Bytové kultuře najdeme publikovánu „konstrukci“ židle Loos. Z jejího vyobrazení není zcela zřejmé, zda se jedná o návrh nebo realizaci, přesto přináší svědectví o kreativitě a schopnostech architekta v designu nábytku, a to dvojí účelnosti: seděním a odkládáním (horní opěradlo „kopíruje“ tvar závěsného ramínka na kabát). Vznik této židle by mohl souviset s nerealizovaným Loosovým projektem hotelového komplexu Grand hotel Babylon (1923) v Nice. Pro Bytovou kulturu vytvořil brněnský malíř Jaroslav Král, přítel a spolupracovník vydavatele časopisu Jana Vaňka, na jeho přání sérii karikatur avantgardních architektů a umělců, kteří v letech 1924–1925 přednášeli v Československu. Vedle architekta Le Corbusiera či malíře Amédée Ozenfanta nakreslil Jaroslav Král i karikaturu Adolfa Loose. Ta byla zakomponována do anotace připomínající cyklus přednášek, kde čtenářovu pozornost poutal ústřední nápis s textem: Adolf Loos, světoobčan, Loos von Wien, československý anglicko-francouzský Američan, expres: Londýn – Paříž – Vídeň – Brno – Praha a zpět. Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB