Dům Vladimíra Müllera v Olomouci výstava Jedním z Loosových prvních a nejvýznamnějších žáků v jeho soukromé škole byl Paul Engelmann (1891–1965). Pro rodnou Olomouc navrhl spolu s Loosem vilu Konstandt, která však zůstala jen ve fázi projektu. Samostatně pak projektoval v letech 1927–1928 v Olomouci vilu pro manžele Vladimíra a Helenu Müllerovy. Stavebník Vladimír Müller (1889–1967) byl ředitelem zdejšího Pozemkového ústavu (shoda jmen se stavebníkem Loosovy proslulé Müllerovy vily v Praze je čistě náhodná) a udržoval přátelské styky s olomouckou židovskou komunitou. Zde mu zřejmě přátelé doporučili právě architekta Paula Engelmanna. Dům v nově se rozvíjející vilové čtvrti v dnešní ulici Černochově je typickým autorovým dílem ovlivněným tehdy dominantním purismem. Zároveň je osobitou syntézou Loosova malého „domu v kubusu“ s rozvedenou myšlenkou Raumplanu. Kompozici stavby z vnitřku směrem ven odpovídá také nepravidelné rozvržení různých typů a velikostí oken. Engelmannův koncept interiérů, řešený s mimořádným citem pro poeticky laděný prostor, je nejzřetelněji patrný v obytné hale v přízemí, která je rozdělena do komunikační, obytné a jídelní sekce. Z haly se sestupuje níže do oddělené jídelny a do salonu s pracovnou, odkud lze vyjít francouzskými okny přímo do zahrady. Útulnost prostorů umocňují precizní detaily dřevěných doplňků, jako je schodiště v kombinaci mořeného dřeva a bílých nátěrů, vestavěné lavice, skříně a prosklené vitríny. Dochované tapety s květinovým vzorem dodávají interiérům intimitu rodinného bydlení. Dům Vladimíra Müllera v Olomouci je dokladem působivé aplikace Loosova Raumplanu, který autor projektu nevložil do velké luxusní vily, ale do menšího rodinného domu. Zároveň patří k hlavním tvůrčím počinům Paula Engelmanna, v jehož spletitých osudech dominují tři centra: Olomouc – Vídeň – Tel Aviv. V Olomouci strávil více než polovinu života a navrhl zde dva rodinné domy, z nichž jeden byl realizován. Ve Vídni projektoval v letech 1926–1928 vilu pro Margareth Stonborough-Wittgensteinovou, sestru svého přítele, filozofa Ludwiga Wittgensteina, který se na návrhu stavby významně podílel. V Palestině, kam se vystěhoval v roce 1934, projektoval s Loosovým spolupracovníkem Kurtem Ungerem, sám navrhl vilu Yadlin v Haifě (1937–1938, později zbořena) a v Tel Avivu, kde žil a zemřel, se věnoval návrhům nábytku, a především literární činnosti. Vydal zde knihy o Adolfu Loosovi (1946), Karlu Krausovi (1949) a posmrtně vyšla díky péči přítele Maxe Zweiga (1892–1992), který s ním v Tel Avivu sdílel malý byt, jeho korespondence s Ludwigem Wittgensteinem (1967). Adolf Loos starší Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB