Jídelna v Bauerově zámečku výstava Jídelna je nejlépe dochovanou místností Bauerova zámečku. Zelený mramor cipollino s výrazným bílým žilkováním, antikizující figurální vlys či vestavěný nábytek patří k hlavním atributům tohoto prostoru, ale i Loosových tvůrčích postupů. Nápadně symetrické kompozici – vestavěné vitríny po stranách mramorového příborníku či obrazová zátiší po stranách hlavního vstupu – dominovala v obložení zapuštěná rozměrná olejomalba Slavnost v lese (1608) z Bauerova zámku v Kuníně. Pod obrazem stála dlouhá zabudovaná pohovka orámovaná mramorem, jejíž obdoba se opakuje také v mělkém výklenku pod oknem. Pod dalšími okny byly obdélné květináče obložené mramorem. K osvětlení jídelny použil Loos několik typů svítidel: zabudované svítidlo z mléčného skla nad velkým obrazem v celé šíři výklenku; dvě stahovací lampy nad oběma pohovkami; kruhové lustry z mléčného skla na kovových řetězech v přední části sálu a tříramenné mosazné elektrické svícny ve tvaru labutí osazené v mramorovém obložení – shodný typ nástěnných svícnů ve stylu Ludvíka XVI. je znám i z dalších Loosových interiérů. V roce 1930 obeslal vídeňský nakladatel Anton Schroll Loosovy stavebníky dotazníkem, aby získal podklady pro architektovu monografii. Bauer odpověděl: Já sám jsem si dal od arch. Loose zařídit jen jídelnu v Brně, V Hlinkách 39/41, a sice mramorovým obložením, zapuštěnými obrazy a mramorovým příborníkem, avšak příslušný prostor ještě není hotov; není položená podlaha a chybí nábytek, takže Vám s tímto objektem sotva mohu posloužit. Vznik jídelny však můžeme spolehlivě datovat, a to už do let 1922–1923. Viktor Bauer ml. si popsal její fotografii: Naše dosud nezařízená jídelna na Starém Brně – dílo architekta Loose (1922/1923). Únor 1934. Z fotografie i z jejího datování je zřejmé, že ani po jedenácti letech nebyl interiér jídelny dokončen. Adolf Loos byl tehdy již půl roku po smrti. Zjevně zdlouhavý průběh Loosovy práce na Bauerově zámečku shrnul v roce 1929 jeho přítel Bohumil Markalous a poodhalil tak pověstnou roztěkanost slavného architekta. V Brně adaptoval (správně celý vnitřek domu přestavoval) obytný dům cukrovarníka Bauera na Rampě. Obklady stěn dodávaly UP závody. Byla s tím obtížná práce, místnosti měly křivé stěny, hlavní sál neměl jediného rohu v pravém úhlu, trápení bylo s okny – a na Loose se čekalo jako na smilování. Přijel ráno z Vídně, dopoledne se na všechno podíval, v poledne s námi poobědval, pak navštívil Vaňka v UP závodech a mne v redakci Bytové kultury, kde s ním už všechno šilo, a konečně prohlásil, že za půl hodiny odjíždí zpět do Vídně. „Vždyť jste si objednal mramoráře zítra na jedenáctou… vždyť jsme smluvili dnes večer schůzku s mladými architekty… vždyť… vždyť…“ „Ano, ale paní čeká… Jdu… chcete mne vyprovodit?“ Adolf Loos starší Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB