Nádražní restaurace s hotelem v Hrušovanech u Brna výstava K průmyslovému areálu Hrušovanské cukerní rafinerie patřila také budova nádražní restaurace s hotelem. Z dobových pohlednic je zřejmé, že se jednalo o stavbu z hrázděného zdiva s vyvýšenými nárožími, která stála přímo proti budově nádraží, jež byla provedena v obdobném stylu. Restauraci provozovala od roku 1908 rafinerie a její prostory sloužily stravování zaměstnanců a jejich kulturnímu vyžití. Ve firemních tiskovinách se uvádělo: Předmětem podniku jest […] provozování všech příslušných vedlejších obchodů, obzvláště živnosti hostinské a výčepnické v hostinci k továrně v Hrušovanech přináležející […]. Sídlil zde divadelní spolek cukrovarnických zřízenců a pořádaly se tady i kurzy Červeného kříže. V květnu 1915 získala rafinerie povolení na stavbu nové restaurace. Se stavebními pracemi se začalo ještě před požárem, který propukl v továrním komplexu v listopadu téhož roku. Zda šlo o adaptaci staršího objektu, či o novostavbu, není jasné. Dne 6/I 1916 bylo uděleno povolení k obývání, zaznamenal hrušovanský kronikář Augustin Weis. Autora stavby však neuvádí. I přes dnešní neutěšený stav nádražní restaurace je stále patrná její původní dispozice, která se vyznačuje hned několika pozoruhodnými rysy. Průčelí této dvoupatrové stavby s hladkou fasádou tvoří dva nárožní rizality, mezi nimiž se v přízemí nacházel předsazený prostor kavárny s plochou střechou, která sloužila jako terasa pro hotelové pokoje v patře. Podobný princip využil v řadě svých staveb Adolf Loos, stejně jako ploché střechy, považované kolem roku 1916 stále ještě za výstřední. Členění horních částí oken do pravoúhlých políček jako by odkazovalo na nedalekou ředitelskou vilu. Vnitřní řešení restaurace svědčí o důvtipu architekta. Vysoké stropy s výraznými podélnými i příčnými průvlaky spočívají na pilířích, které oddělují restaurační část od kavárny orientované k nádraží, nechybí ani postranní privátní salonek. Provozní část s kuchyní má podélnou dispozici a vede z ní jeden z přístupů k hostinským pokojům v patře. Hostům sloužila úzká schodišťová hala s proskleným světlíkem, která nápadně připomíná řešení schodiště Müllerovy vily v Praze. Tato stavba není uvedena v žádném ze soupisů Loosova díla. Nedochovala se ani projektová dokumentace, jež by mohla jeho autorství potvrdit, či vyvrátit. V článku k Loosovým šedesátým narozeninám zmiňuje jeho dlouholetý spolupracovník Karel Lhota, s nímž se seznámil v Brně, že navrhl také v kterémsi městě na Moravě restauraci. Vzhledem k formálním znakům stavby a k faktu, že Adolf Loos pro cukerní rafinerii v Hrušovanech v tomto období poměrně intenzivně pracoval, nelze jeho autorství vyloučit. Adolf Loos starší Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB