Návrh Loosova pomníku v Brně výstava Navrhovaný pomník je pojat jako betonová sochařská forma náhrobku Adolfa Loose, situovaného na vídeňském Ústředním hřbitově. Náhrobek si architekt navrhl sám na nemocničním lůžku roku 1931. V symbolické rovině tak dochází k nové interpretaci vlastního autorského návrhu Adolfa Loose, a to za použití klasických sochařských postupů. Hlavní ideou soutěžního návrhu je tedy vytvoření negativu (otisku) místa Loosova posledního odpočinku pro lokalitu, kde se narodil, vyrůstal a která jej do značné míry formovala (kamenická dílna, smrt otce, negativní vztah k matce, vydědění). Společně s náhrobkem by forma tvořila kompaktní monolit – kvádr. K této konstelaci nikdy nedojde, neboť náhrobek je ve Vídni a forma v Brně. Obě místa jsou však tímto způsobem pomyslně propojena. Vnitřní strana formy věrně odráží texturu kamenného náhrobku včetně jediného vysekaného nápisu – ADOLF LOOS, který se na formě otiskne zrcadlově. Takto otištěný nápis se propisuje až na přední stěnu formy a dominuje jejímu čelnímu pohledu. Font a velikost písma jsou identické s náhrobkem. Ovšem pro brněnský pomník je nápis navržen z onyxu mléčné barvy zalitého do povrchu, tak aby tvořily jednu rovinu. Po setmění je nápis z onyxových písmen podsvícený a z čelního pohledu představuje výrazný akcent celého pomníku. Vnitřní prostorová skladba sevřená do kvádru pomníku odkazuje k principu tzv. Raumplanu – společně s použitým drahým kamenem jsou přímým odkazem k Loosově architektonické a interiérové tvorbě. Čtyři díly pomníku (sochařské formy) jsou kompozičně rozmístěny ve dvojicích. Dva kusy jsou osazeny v bloku, jen s nepatrnou mezerou. Ostatní dva jsou umístěny odděleně, vybízejí k pohybu diváka v prostoru a nahlédnutí z opačné strany. Divákovi se tak odhalují dvě roviny: čelní pohled nabízí hladkou plochu bloku s nápisem – jménem architekta, při pohledu zezadu je vidět vnitřní prostor formy s autentickým otiskem náhrobku. Uprostřed jednotlivých dílů pomníku se divák navíc ocitá v kompozici, která svým uspořádáním a profilem může evokovat krb s posezením. V pomyslném půdoryse náhrobku je vsazena pochozí neleštěná onyxová deska, po setmění podsvícená. Vnitřní prostor formy představující krb je tak modelován měkkým teplým světlem. Krb je dominantním prvkem většiny, ne-li všech Loosových interiérů koncipovaných jako společenské prostory domu či bytu. Vedle symbolické roviny, odkazující k tomuto místu jako k Loosovu brněnskému domovu, se pomník stává místem vybízejícím k posezení – a tím naplňuje i svoji úlohu atraktivního a funkčního objektu ve veřejném prostoru. Adolf Loos starší Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB