Neznámá Loosova kresba v brněnské sbírce výstava Před dvaceti lety publikoval brněnský historik umění a významný český loosovský badatel Zdeněk Kudělka (1926–2000) příspěvek věnovaný neznámé kresbě Adolfa Loose, která se nachází v brněnském soukromém majetku. Jde o perspektivu sálu (haly) s hlubokým výklenkem na vysokém pódiu, na němž stojí klavír. Pódiu jsou předloženy čtyři stupně, na které navazuje schodiště do patra na galerii. Čtyřdílné, zřejmě skládací dveře naznačují možnost propojení sálu s přilehlým prostorem. Autora kresby, jak uvádí Zdeněk Kudělka, lze určit velmi snadno. Především ho prozrazuje rukopis s charakteristickou nejistotou duktu, perspektivními prohřešky s korekturami a neumělostí detailů. Jde o neopakovatelné vlastnosti kreslených návrhů Adolfa Loose, který své vyhraněné představy o projektu raději diktoval, než kreslil, a jejich grafickou realizaci přenechával svým spolupracovníkům. Neméně přesvědčivě ovšem prozrazuje autorství kresby navržená úprava interiéru, v prvé řadě pojetí jeho prostoru a některé prostředky jeho ztvárnění. Dalším argumentem pro Loosovo autorství je užití trámového stropu, který je s výjimkou hudebního koutu nad celým sálem. Zdeňku Kudělkovi se podařilo kresbu také spolehlivě identifikovat, a to dle půdorysu uloženého ve vídeňské Albertině. Jde o návrh dvoupodlažního bytu Heleny Rubinsteinové, který měl vzniknout úpravou podkroví, respektive střešní nástavbou jejího nájemního domu na rue du Faubourg St. Honoré č. 92 v Paříži. Na půdorysu ve tvaru písmene L zaujímá sál celou šíři jednoho křídla a jeho kratší strany uzavírají plné zdi. Prostor osvětluje široké pětidílné okno na celou výšku místnosti s dveřmi ve střední ose, které vedly na úzkou terasu. Za čtyřdílnými dveřmi proti tomuto oknu navazuje na sál jídelna s nižším stropem, v níž je zakreslen obdélný stůl pro šest osob. Spojení jídelny s kuchyní v nižším patře zajišťuje menší točité schodiště. Z galerie nad schodištěm jsou přístupné ložnice rodičů, dětí a vychovatelky. Nerealizovaný projekt lze datovat do roku 1924, kdy Adolf Loos téměř trvale pobýval v Paříži. V letech 1924–1925 byl pak v úzkém kontaktu s brněnským prostředím, neboť v Paříži zastupoval UP závody. Podobný osud měla i další zakázka pro tutéž klientku, obchodní dům či prodejna parfumerie, ve stejné ulici v č. 137, na které měl s Loosem dle Zdeňka Kudělky spolupracovat architekt Ernst Wiesner. Nerealizovaný projekt pro Helenu Rubinsteinovou zmiňuje ve svých pamětech i druhá Loosova žena Elsie. Adolf Loos starší Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB