Rodinné domy v Brně výstava Adolf Loos starší Loosův konstrukční systém „domu s jednou zdí“ inspiroval v polovině dvacátých let Jana Vaňka a Stanislava Kučeru při návrhu rodinných dvojdomků, které byly realizovány v Brně-Černých Polích v Alešově ulici (1925–1926). Jednopatrové stavby byly pojaté jako jednoduchý kubus na zrcadlovém půdorysu, s dřevěnou kostrou vyplněnou cihlovým, hladce omítnutým zdivem a se vstupem situovaným v uličním nebo bočním průčelí. Šlo o obdobu dělnických domků, které navrhl Adolf Loos v roce 1921 pro vídeňské sídliště Friedensstadt (1923–1925). Loos si tento konstrukční systém nechal hned v roce 1921 patentovat. Ten byl založen na nosné funkci příčných bočních zdí vytažených nad úroveň střechy v podobě atiky, takže podélná průčelí bez základů jsou na nich pouze zavěšena. Objekty realizované Vaňkovou brněnskou firmou Standard bytová společnost, s plánovanými minimálními ekonomickými náklady, se měly stát prototypem individuálního rodinného bydlení vhodného pro sériovou výrobu. Jednalo se o dispozičně a funkčně promyšlené domky ve dvou variantách (dvou- nebo třípokojové) s kombinací volného a vestavěného nábytku. V přízemí obou typů byl situován obývací pokoj, kuchyně a příslušenství. Horní patro bylo vyhrazeno ložnicím a koupelně. Koncept tak reflektoval Loosův „program bydlení“: Člověk ve vlastním domě bydlí ve dvou podlažích. Navzájem přísně dělí svůj život na dvě části. Na život ve dne a život v noci, tudíž na bydlení a spaní. Loosův přímý podíl na Vaňkových projektech rodinných domků v Brně zůstává vzhledem k absenci relevantních dokladů jen v rovině inspirace. Stejně tak u podobného typu domků s plochou střechou, ale i s mansardou z let 1924–1925, které navrhl Jan Vaněk v Černé Hoře nedaleko Brna ještě v režii Spojených UP závodů a ve spolupráci s Janem Buchmayerem. Tomu nasvědčuje i následující fakt. V prosinci 1929 Jan Vaněk vydal v překladu Jaroslavy Václavkové a v typografické úpravě Zdeňka Rossmanna jako soukromý tisk pro své přátele a přátele Ad. Loosa v 600 číslovaných výtiscích publikaci Karla Marilauna Adolf Loos. Vaněk v úvodní tiráži uvedl: Vydávám tuto knížku o Adolfu Loosovi, jenž značně působil svými názory na vývoj mé výtvarné práce. Považuji za svoji povinnost vůči veřejnému životu přinésti česky tuto sbírku myšlenek o činnosti našeho moravského rodáka a šiřitele světoobčanství. Pokud by spolupráce obou protagonistů nebyla jen na úrovni konzultací a inspirativních podnětů, Vaněk by jistě neváhal, tak jako v jiných případech, této skutečnosti mediálně využít. Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB