Továrna cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna výstava Adolf Loos starší Poblíž železniční trati v Hrušovanech u Brna (německy Rohrbach) byla postavena v letech 1881–1882 čistička cukru. Provozovala ji akciová společnost Hrušovanská cukerní rafinerie, v jejímž představenstvu působil od roku 1911 Viktor Bauer ml. V roce 1913 přenesl sídlo společnosti do Vídně. V témže roce navrhl Adolf Loos v Hrušovanech vilu ředitele rafinerie a vybavil i vídeňskou kancelář firmy. Viktor Bauer ml. se v té době zdržoval s rodinou převážně ve své vile v Drážďanech, na jejíchž interiérech se Loos rovněž podílel. Dne 11. listopadu 1915 zachvátil hrušovanskou rafinerii ničivý požár. Oheň, jenž viděn byl i z Brna ze Špilberku, šířil se tak rychle, že dělníci a 400 zajatých Rusů, kteří v cukrovaru pracovali, zachránili jen holé životy. Továrna vyhořela do základů, ale již v červenci 1917 byla zprovozněna moderní železobetonová novostavba s asymetricky umístěnou filtrační věží. Monumentalitu budovy o více než 11 000 m2 akcentuje řešení hlavního průčelí s řadou meziokenních polosloupů završených masivní římsou. Hlavní tovární hala je zastřešena obrovským převýšeným světlíkem a působivé prostory jednotlivých pater rytmizuje pravidelná síť železobetonových pilířů. Stavbu továrny, která patřila s denní produkcí 350 000 kg rafinovaného cukru k nejmodernějším v Evropě, provedla německá firma Max Gotthilf Richter, Kammerling Co. z Lipska, která měla filiálku i v Drážďanech. Tíživé důsledky pozemkové reformy však výrobu v roce 1928 zastavily. Objekty pak sloužily jako sklady krmiva a po znárodnění se zde vyráběly betonové prefabrikáty či obuv. Návrh hlavní tovární budovy je některými odborníky připisován Adolfu Loosovi. V soupisech prací pořízených za jeho života však chybí. Jeho autorství by nasvědčovalo jednak opakované angažmá v Hrušovanech, jednak pojetí hlavního průčelí s řadou polosloupů mezi okny. Tento prvek je v subtilní formě užit na fasádě zahradního křídla Heroldova domu v Brně, jehož úpravy snad navrhl Loos asi v letech 1910–1912. Německý historik umění Erich Haenel publikoval v listopadu 1918 v časopise Der Industriebau obsáhlý článek o novostavbě hrušovanské rafinerie s plány i fotografiemi a s jasnou atribucí: autorem návrhu, konstrukce a zařízení továrny je drážďanský architekt Carl Ernst Stephan. On a jeho společník Ernst Möbius navrhli několik vilek v místní čtvrti Loschwitz, kde měl vilu i Viktor Bauer ml. Stephan se však později zcela zaměřil na industriální architekturu. V Loosově archivu ve vídeňské Albertině je nicméně uložena pohlednice hrušovanské továrny s patrně vlastnoruční poznámkou Adolfa Loose: Nach Plänen von Loos [Podle Loosova projektu]. Architekt měl ve zvyku hovořit o sobě ve třetí osobě a rukopis působí velmi věrohodně. Heroldův dům v Brně vila cukerní rafinerie Nádražní restaurace továrna cukerní rafinerie Bauerův zámeček jídelna v Bauerově zámečku Spojené UP závody časopis Bytová kultura rodinné domy v Brně Loosova kresba Jordanův dům na střeše vila Hermanna Konstandta vila Himmelreichových dům Vladimíra Müllera Loosův pomník tiráž MuMB