Bazilika sv.Jiří - pohled od vstupu Vítejte v 10. století. Právě tehdy se začala psát historie tohoto svatostánku, založeného při vůbec nejstarším ženském klášteře benediktinek v Čechách. Klášter byl zrušený dekretem císaře Josefa II. a později užívaný vojskem. V 60. až 70. letech minulého století byl rekonstruovaný pro potřeby Národní galerie. Baziliku založil okolo roku 920 přemyslovský kníže Vratislav I. a první představenou kláštera byla abatyše Mlada. Zdejší benediktínský řád měl vždy výsadní postavení, protože sídlil v těsné blízkosti knížat a biskupů, později králů a arcibiskupů; zkrátka na Pražském hradě. Od dob Karla IV. měla jeho představená (abatyše) dokonce právo korunovat českou královnu. Naposledy se tak stalo v roce 1836. Ale to už byl klášter dávno zrušený a odznaky moci jeho představené (korunka, berla aj.) přešly na představenou protějšího Tereziánského ústavu šlechtičen. Bazilika sv. Jiří prošla nesmírně složitým stavebním vývojem, základní uspořádání ale zůstalo nadčasové – bazilikální trojlodí se dvěma věžemi, apsidami ukončenými kněžišti a kryptou. Západní průčelí bylo později goticky upraveno. Proto z interiéru vidíte trojici lomených oken. Teprve mnohem později vzniklo raně barokní průčelí a vrcholně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Z baziliky se v přízemí i patře vstupovalo do přilehlého kláštera (konventu) benediktinek. V domě stojícím na západ od kláštera bydlela pouze abatyše, která na rozdíl od sester přicházela do kontaktu s lidmi mimo zdi kláštera. Středověký konvent benediktinek byl velký, žilo zde na 50 jeptišek. Zdejší řádové sestry se věnovaly péči o chudé, vyšívání i knižní malbě. Proslulou byla abatyše Kunhuta z rodu Přemyslovců (zemřela roku 1321), s níž je mj. spojená vynikající literární a umělecká památka, tzv. Pasionál abatyše Kunhuty. S pravomocí abatyše korunovat českou královnu byla spojena i jiná formální privilegia. Abatyše např. nosila vnější odznaky moci po vzoru biskupa, jakými byla berla (biskupská hůl). A proč byl řád benediktinek spolu s jinými ženskými a mužskými řády na sklonku 18. století za vlády habsburského panovníka Josefa II. (1741–1790) zrušený? Došlo k tomu v rámci reformy veřejné správy, kterou si vyžádal rozvoj státu a požadavky na jeho lepší řízení. Z původních dvou stovek církevních organizací, které fungovaly téměř bez kontroly panovníka, jich tehdy v Čechách zůstalo asi padesát. Dnes benediktinky v Praze opět působí, i když na jiném místě.