/ Plzeň Loutky vyprávějí příběh města Plzně Loutky vyprávějí příběh města Plzně Za sedmero horami, za čtyřmi řekami … Plochu budoucího náměstí Republiky brázdí pouze středověký zemědělec se svým pluhem, v dáli vidíme i jeho skromné obydlí… Mnohem živěji je ale o devět kilometrů východněji – na hradu Stará Plzeň, který je nejvýznamnější oporou státní správy v západních Čechách. Opevněný areál s palácem, tržištěm a několika kostely postupně ale přestává vyhovovat dynamickému vývoji středověkého města … Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci Loutky z divadla K. Nováka, Muzeum loutek v Plzni. Založení Plzně Kolem roku 1295 byla na soutoku čtyř řek lokátorem Jindřichem, z pověření českého krále Václava II., založena Nová Plzeň. Město obdrželo velkorysý pozemek – v té době největší po Praze, na kterém bylo vystavěno moderní město s pravoúhlým gotickým půdorysem. V patnácti ulicích kolem náměstí žilo přibližně 3000 lidí v úzkých dřevěných nebo hrázděných domech, které ale brzy začaly převyšovat postupně stavěné kostelní věže… Náměstí Republiky s kostelem sv. Bartoloměje Loutky z divadla K. Nováka, Muzeum loutek v Plzni. Plzeň hráčem – husitství v Plzni Část obyvatel Plzně na počátku husitské revoluce nadšeně podporovala myšlenku husitské reformace, avšak jejich představy se značně lišily od reality po nastěhování Jana Žižky s houfem venkovanů do města v roce 1419. Když potom Žižka odcházel do Tábora, část Plzeňanů spálila své věci na náměstí a odešla s ním, ale zbytek Plzně se přihlásil k protistraně. Husité si byli vědomi významu Plzně a pokusili se ji několikrát dobýt. Vše vyvrcholilo v roce 1433, kdy husité v síle 15 000 mužů neúspěšně obléhali Plzeň. V roce 1434 dokonce Plzeňané ukořistili z tábora husitů velblouda, který se později dostal do městského znaku. V květnu 1434 odtáhli neúspěšní obléhatelé na pokyn Prokopa Holého k Lipanům Zachovaná část městského opevnění, Křižíkovy sady Loutky z divadla K. Nováka, Muzeum loutek v Plzni. První česká kniha vytištěna v Plzni V polovině 15. století Johann Gutenberg vynalezl knihtisk. Za pár let tento převratný vynález pronikl i do českých zemí a prvně byl použit právě v Plzni. Někdy v období mezi léty1468-1476 neznámý tiskař vytiskl v Plzni Kroniku trojánskou od Guidona z Colony, nejstarší dochovanou tištěnou knihu v Čechách. Knihovna Západočeského muzea v Plzni Loutky: Loutky z Muzea loutek v Plzni a z divadla V Boudě. Císařský dvůr v Plzni V roce 1599 se do Plzně kvůli epidemii moru v Praze na rok přestěhoval císař Rudolf II. s celým svým dvorem. Plzeň se tak na čas stala centrem celé říše, což ale na druhou stranu obnášelo nemalé náklady a nároky na režii. Během tohoto slavného období navštívilo císaře Rudolfa II. v Plzni mnoho delegací, například Boris Godunov jako delegát ruského cara, papežský nuncius Filip Spinelli, poselstvo polského krále Zikmunda III. nebo exotická delegace perského šáha Abbáse I. Schodiště plzeňské radnice Loutky z Muzea loutek v Plzni a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Plzeň poprvé dobyta Třicetiletá válka – temné období celé Evropy - na Plzeň dopadla hned na samém počátku. Veliteli stavovských vojsk hraběti Arnoštovi z Mansfeldu se 21.listopadu 1618 jako prvnímu v dějinách podařilo Plzeň dobýt. Vypleněné město s poničenými hradbami se navíc stalo na téměř tři roky generálovým hlavním a brzy i jediným finančním zdrojem. Zbrojnice Západočeského muzea v Plzni Loutky z Muzea loutek v Plzni. Morová rána v Plzni V 16. a 17. století se opakovaně v Plzni, stejně jako v ostatních městech, objevil mor, který si vždy vyžádal mnoho stovek obětí. Jako poděkování za odvrácení nákazy byl v roce 1681 postaven na náměstí morový sloup – první barokní prvek na veřejném prostranství v Plzni. Sochy na morový sloup byly později postupně doplňovány. Morový sloup na náměstí Republiky Loutky z Muzea loutek v Plzni, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a divadla V Boudě. Do roka a do dne… Jan Sladký Kozina, jehož věhlas podpořil hlavně román Aloise Jiráska, byl legendárním vůdcem chodského povstání na konci 17. století, který symbolizoval odpor českého lidu proti vrchnosti v tzv. době temna. V Plzni jeho snaha smutně skončila 18. listopadu 1695 na městském popravišti, které se nacházelo na místě dnešní vodárenské věže pivovaru. Vodárenská věž Plzeňského Prazdroje Loutky ze hry Jeminkote, Psohlavci (P. Kalfus, 1999) , divadlo Alfa. Plzeň - město, které dalo pivu jméno Pils, Pilsner, Pilsener… město Plzeň dalo jméno nejrozšířenějšímu typu piva na světě, a to paradoxně přes to, že před rokem 1839 se pivo uvařené v Plzni doslovně nedalo pít. Symbolickým vylitím nekvalitního piva před radnicí a společným rozhodnutím právovárečných měšťanů byl založen Měšťanský pivovar v Plzni – dnešní Plzeňský Prazdroj a.s., který začal v roce 1842 vařit převratně dobré a oblíbené pivo Prazdroj. Historická brána Plzeňského Prazdroje Loutky z Muzea loutek v Plzni a z divadla V Boudě. Velká sláva na nádraží Císař František Josef I. poznal Plzeň nejen prostřednictvím piva, které mu bylo pravidelně dodáváno ke dvoru do Vídně. V roce 1874 na své cestě z Vídně do Prahy projížděl Plzní a přijal při krátké zastávce na plzeňském nádraží významné plzeňské osobnosti. Hlavní nádraží v Plzni Loutky z divadla K. Nováka, Muzeum loutek v Plzni. Revoluční Kašpárek Dne 23. září 1918 Loutkové divadlo feriálních osad v Plzni poprvé odvážně hrálo satirickou scénku, v níž Kašpárek symbolicky s ukolébavkou pohřbívá Rakousko-Uhersko. Scénka vzbudila velký zájem a aplaudovali dokonce i přítomní maďarští důstojníci. V chaosu konce války už úřady zřejmě nestačily zareagovat, přestože v Borské věznici sedělo mnoho politických vězňů za mnohem menší prohřešky. Věznice Bory Loutky z Muzea loutek v Plzni a z divadla V Boudě. Plzeňští velvyslanci – Spejbl a Hurvínek Světově proslulí čeští velvyslanci v říši dětí Spejbl a Hurvínek se narodili v Plzni. První logicky přišel na svět v roce 1919 Spejbl, který pod vedením svého autora Josefa Skupy bavil hlavně dospělé. Brzy byl tak oblíben, že mu v roce 1926 přibyl syn Hurvínek a komická dvojice mohla začít bavit děti i dospělé celého světa. Náhrobek Josefa a Jiřiny Skupových na Ústředním hřbitově v Plzni Loutky z Muzea loutek v Plzni. Proč bychom se netěšili… První tank amerických osvoboditelů Calamity Jane vjel do Plzně 6. května 1945 po osmé hodině ráno. Po závěrečných bojích v ulicích města nastala všeobecná euforie a 12. května 1945 byla v městském divadle slavnostně uvedena Smetanova Prodaná nevěsta pro spojenecké důstojníky. Dle kostýmní tradice bývají v Prodané nevěstě použity kroje z Plzeňska, protože když se tady poprvé opera hrála v roce 1869, vypůjčilo si divadlo kroje od okolních vesničanů. Divadlo J. K. Tyla Loutky z Muzea loutek v Plzni. Plzeň – pevná hráz socialismu Období komunismu zanechalo na Plzni nesmazatelné stopy. Pokusy o uplatnění svobody slova se platily ztrátou svobody osobní. Pro udržení životní pohody nezbývalo než chatařit, dělat melouchy nebo sportovat. Výsledkem tvrdého tréninku byl i úspěch plzeňského vzpěrače Zdeňka Otáhala na olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. Chvojkovy lomy na Slovanech Loutky z Muzea loutek v Plzni a z divadla V Boudě. Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 Plzeň v roce 2010 vybojovala titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015. Součástí příprav byla i stavba nového divadla a vznik kulturního centra DEPO2015. Věž Západočeského muzea v Plzni Loutka z divadla K. Nováka, Muzeum loutek v Plzni. Foto: Jan Pohribný, QEP