První zmínka o prostorách Biskupského dvora je z roku 1306, kdy se uvádí, že se v kopci pod kostelem sv. Petra a Pavla nachází obydlí probošta brněnské kapituly. V roce 1588 ho pak koupil olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský (1579–1599). Od této doby se toto místo nazývá Biskupský dvůr. Nejstarší část Biskupského dvora představují budovy v severozápadním koutě, od hranolové věže po zlom v průčelí západního křídla. Biskup nechal dvůr přestavět v novém stylu brněnským stavitelem Antoniem Gabrim († 1593), přičemž přestavba byla dokončena teprve za biskupa Františka knížete z Dietrichsteinu (1599–1636). V roce 1803 se v projektu reorganizace vědecké práce na Moravě začala rodit myšlenka vzniku zemského muzea v Brně. Záměr, u jehož kořenů stála přední osobnost moravského duchovního života počátku 19. století Christian Karel André (1763–1831), podpořili svou autoritou také osvícení moravští aristokraté, představitelé Hospodářské společnosti pro orbu, přírodovědu a vlastivědu starohrabě František Hugo Salm-Reifferscheidt (1776–1836) a hrabě Josef Auersperg (1767–1829) a moravskoslezský zemský guvernér hrabě Antonín Bedřich Mitrovský (1770–1842). Zřízení nového muzea v Brně dostalo konkrétní kontury v roce 1816 a již 29. července 1817 císař František I. vznik muzea (jemuž svolil i užívat svého jména) nejvyšším rozhodnutím schválil. Rovněž potvrdil úzké právní sepětí nového muzea s Hospodářskou společností pro orbu, přírodovědu a vlastivědu, jehož členem se později stal i Johann Gregor Mendel. Záhy po ustavení muzea vzniká v Brně pevná základna dalšího vědeckého bádání a dokumentace bohatství země, zpočátku ponejvíce přírodního, ale později i historického. Dnes Biskupský dvůr představuje jádro expozic Přírodovědného muzea Moravského zemského muzea a je za tímto účelem dále rekonstruován. Lapidárium v Biskupském dvoře Nádvoří Biskupského dvora dříve sloužilo i jako lapidárium. Do parapetu západní arkády bylo zazděno několik kartuší ze zbořených brněnských domů a náhrobků. Merkurova kašna Sousoší umístněné uprostřed nádvoří Biskupského dvora, do roku 1858 umístněné na nám. Svobody. Jeho autorem byl v letech 1693–1699 malíř, sochař, medailér a rytec pracující nejčastěji ve Vídni a Brně Ignaz Johann Bendl († okolo 1730). Figury antických bohů (Merkur, Neptun, Vulkán a Ceres) přestavují živly, z nichž se podle Aristotela skládá země. Bendl je mimo jiné rovněž autorem kašny Parnas na brněnském Zelném trhu. D’Elvertovo křídlo Stavba (započatá v roce 1883) uzavřela Biskupský dvůr směrem k městským hradbám a její závěrečná fáze v letech 1888–1889 dala Biskupskému dvoru dnešní podobu. Slavnostní předávací akt, tzv. „pozemštění“ muzea 11. ledna 1900, sice ochudilo Moravské zemské muzeum o bohaté sbírky rukopisné a archivní, jež převzal Moravský zemský archiv, přinesl však později v roce 1911 muzeu nové expoziční prostory v sousedním Dietrichsteinském paláci (plně využívané pro muzejní účely od roku 1923). Balkonový portál s atlanty Původně součást zbořeného paláce Mitrovských na nároží nám. Svobody a Běhounské ulice, pochází z první poloviny 18. století. Dnes součást tzv. d’Elvertova křídla. BISKUPSKÝ DVŮR