Gotická kaple je dochována v druhém patře věže. Drobná prostora se dvěma poli křížové žebrové klenby rychlého sledu pochází patrně z přelomu 15. a 16. století. Kamenná žebra klínového profilu s výžlabkem se protínají v mohutných talířových svornících a dosedají na subtilní jehlancové konzoly s římsovými krycími deskami. Dochované znaky olomouckého biskupství a kardinála Dietrichštejna na svornících pocházejí z počátku 17. století. Relikty medailonů na stěnách s výjevy ze života církevních otců, sv. Kateřiny a Antonína Paduánského pak jsou darovány do let 1505–1510 a nejspíše vznikly krátce po dokončení stavby budovy. Pod pěti čelními oblouky jsou umístěny figurální výjevy: na východní stěně kaple medailon s legendou o sv. Kateřině (scéna jejího stětí) a nejspíše církevní otec Ambrož, na severní patrně sv. Augustin a Jeronym, na západní stěně je vyveden výjev se sv. Řehořem a mší sv. Antonína. Malby byly objeveny v roce 1914 Dr. J. Helfertem a jejich relikty restaurovány v roce 1920. Míra poškození je však u všech značná, nejvíce u výjevů se sv. Jeronymem a sv. Augustinem, jejichž spodní část zcela zmizela při dodatečném prolomení pozdně renesančního portálu, vedoucího do místnosti. Středověké zasvěcení kaple pak bohužel neznáme. Provenience inspirací neznámého malíře výjevů je pak kladena do Dolních Rakous, do rakouského okruhu tzv. vídeňského mistra posledního desetiletí 15. století, jehož následovníkem či žákem nejspíše mistr brněnské muzejní kaple byl. KAPLE Objekty a expozice