Mendel se narodil dle rodného listu 20. 7. 1822 v Hynčicích. Sám však uváděl datum 22. 7. Narodil se v rodině rolníka s povinností roboty, který v zahradě u svého domu choval včely a pěstoval ušlechtilé odrůdy ovocných stromů. V letech 1833 – 1840 studoval Mendel v piaristické škole v Lipníku a na gymnáziu v Opavě. V roce 1840 Mendel vstoupil za tíživých existenčních podmínek na Filosofický ústav při univerzitě v Olomouci, který absolvoval s vynikajícím prospěchem. Vstup do kláštera augustiniánů v Brně v roce 1843 byl východiskem pro jeho další studium. Opat brněnských augustiniánů C. F. Napp (1792 – 1867) byl vedoucí osobností Moravskoslezské hospodářské společnosti při rozvíjení a využívání vědy. Augustiniánský klášter v Brně byl tehdy střediskem vzdělanosti. Jeho členové se věnovali studiu teologie, filosofie a přírodních věd. Čtyřiadvacetiletý Mendel absolvoval v roce 1846 Dieblovy přednášky ze zemědělství, ovocnářství a vinařství a složil z nich zkoušky. Diebl ve své pětidílné učebnici zemědělské nauky popisoval hybridizaci jako hlavní metodu šlechtění rostlin. Po ukončení teologického studia učil Mendel ve školním roce 1849 – 50 na gymnáziu ve Znojmě matematiku a řečtinu. Aby získal osvědčení učitelské způsobilosti, poslal žádost na univerzitu do Vídně o připuštění ke zkoušce z přírodopisu a z fyziky, ke které přiložil svůj životopis. V roce 1851 zastupoval Mendel profesora J. Helceleta (1812 – 1876) ve výuce zemědělství na nově zřízeném Technickém učilišti v Brně. Protože Mendlova soukromá příprava k úspěšnému složení univerzitní zkoušky nedostačovala, opat Napp mu umožnil studium na univerzitě ve Vídní v letech 1851 až 1853. Po návratu z univerzity se Mendel stal členem profesorského sboru státní reálky v Brně, kde učil fyziku a přírodopis. Ve stejné době prováděl pokusy s křížením rostlin. Podnětem k pokusům, které Mendel prováděl na hrachu, byla ,,umělá křížení okrasných rostlin za účelem získání nových barevných odrůd“. Mendlův přítel J. Tvrdý, brněnský zahradník, byl vynikajícím evropským šlechtitelem. Pokusy s rostlinami prováděl Mendel v pokusné zahrádce a ve skleníku. V pokusech křížil hrách s rozdílnými páry znaků. O svém objevu Mendel přednášel na pokračování na schůzích Přírodozkumného spolku v Brně v únoru a březnu 1865. Rukopis jeho přednášky Pokusy s rostlinnými hybridy (Versuche über Pflanzen-Hybriden) vyšel o rok později ve sborníku spolku Verhandlungen des naturforschenden Vereines v Brně. Přírodozkumný spolek v Brně rozeslal sborník s Mendlovou prací 133 institucím v různých zemích. V roce 1868 byl zvolen Mendel opatem kláštera s právem používat osobní erb. S J. Tvrdým spolupracoval při šlechtění květin, zejména fuchsií. Využíval hybridizace také ve šlechtění nových odrůd ovocných stromů. Od roku 1871 zkoumal Mendel dědičnost také u včel v nově postaveném včelínu. Spolupracoval se starostou Moravského včelařského spolku F. X. Živanským (1816 – 1963), který vydával specializovaný časopis Včela brněnská, ve kterém jsou také popsány Mendlovy včelařské pokusy. V roce 1857 jmenovala přírodovědná sekce Moravskoslezské hospodářské společnosti Mendla referentem pro meteorologii. Mendel prováděl v klášteře systematická meteorologická pozorování a zkoumal také výskyt slunečních skvrn ve vztahu k předpovědi počasí. Výsledky meteorologických pozorování Mendel pravidelně zveřejňoval. Zdůrazňoval užitečnost vydávání předpovědi počasí v době žní pro zemědělce. Vynikající pozorovací talent uplatnil při vysvětlení vzniku a průběhu větrné smršti v Brně. 6. ledna 1884 oznámil konvent řehole augustiniánské u Sv. Tomáše na Starém Brně úmrtí ,,Řehoře Jana Mendela, inful. preláta, komtura c. k. rak. řádu císaře Františka Josefa, zasloužilého ředitele moravské hypoteční banky, člena rak. meteor. spolku, člena c. k. morav. i slez. společnosti pro orbu, přírodo- a zeměznalství a jiných učených a prospěšných spolků“. Byl pochován v klášterní hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. GREGOR JOHAN MENDEL