Praha Původní podobu divadla zachytil soubor rytin bratrů Hegerů, vydaných na památku korunovace Leopolda II. českým králem v září 1791. Součástí oslav byla premiéra korunovační opery W. A. Mozarta La Clemenza di Tito (rytina Jana Berky podle kresby Filipa a Františka Hegerových). Divadlo bylo v průběhu 19. století několikrát upravováno, zvyšováno a rozšiřováno. Rozsah úprav ukazuje srovnání půdorysu původního stavu (nahoře) s půdorysem po úpravách z roku 1882. Divadlo stojí v sousedství Karolina, sídla Karlovy univerzity. Před zvýšením v 19. století nebylo o mnoho vyšší než univerzitní budovy (rytina Jana Berky z doby okolo roku 1790). Kresba divadelního malíře Tobiase Mössnera z roku 1838 ukazuje hlediště divadla po přidání nové galerie v roce 1834, ale ještě před dalšími úpravami ve druhé polovině 19. století. Přepážka v parteru odděluje první pořadí od zadní části, určené pro stojící diváky. Stavovské divadlo bylo postaveno na rušném Ovocném trhu. Vincenc Morstadt na své rytině z doby okolo roku 1835 v popředí zachytil také nosiče dekorací, které byly pro nedostatek místa v divadle skladovány ve zrušeném divadle V Kotcích. MNICHOVO HRADIŠTĚ STAVOVSKÉ DIVADLO Kačina Litomyšl Český Krumlov Weitra (Vitoraz) Grein Theatre an der Wien Graz – SchauspielHAUS Graz – OPERA HISTORIE Diváci mohou během přestávek využívat i salónek s výzdobou z druhé poloviny 19. století. Foto: Národní divadlo Hlediště divadla po rekonstrukci v 80. letech 20. století. Malířská výzdoba byla provedena v roce 1874. Foto: Národní divadlo Při rekonstrukci v 80. letech 20. století byly obnoveny také všechny divácké prostory včetně chodeb v hledišti. Součástí bohaté dekorace interiéru jsou plastické reliéfy na poprsních lóží a galerií. Vysoké hlediště má pět pořadí: parter a lóže v přízemí, dva balkóny, rozdělené po rekonstrukci znovu do menších lóží, a dvě galerie. Foto: Národní divadlo INTERIÉR Barokní perspektivu na malovaných prospektech využil v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny v roce 2015 také režisér Vladimír Morávek. Scénografie: Martin Ondruš a Miroslav Huptych, foto: Viktor Kronbauer Divadelní cedule k vůbec prvnímu uvedení Mozartovy opery Únos ze serailu v českém jazyce ve Stavovském divadle 16. března 1806. Jan Vančura - Scénografie pro Mozartovu Figarovu svatbu na jevišti Stavovského divadla. Režisér David Radok se ve své jevištní interpretaci Dona Giovanniho z roku 1991 vrátil k principu iluzívní barokní scény. Scénografie: Tazeena Firth, foto: Vojtěch Písařík. Scénograf Josef Svoboda využil ve slavné inscenaci Mozartova Dona Giovanniho režiséra Václava Kašlíka z r. 1969 tvarosloví hlediště Stavovského divadla a na jevišti je zrcadlově zopakoval. Foto: Jaromír Svoboda Inscenace