Vídeň Nejfotografovanější částí divadla je Papagenova brána. Zpodobňuje zakladatele divadla E. Schikanedera, autora libreta Mozartovy Kouzelné flétny. Ačkoli i brána byla později upravována, je jedinou částí budovy, která dodnes zvenčí připomíná původní budovu z roku 1801. Díky velkému úspěchu prvního divadla ve čtvrti Vídeňka (auf der Wieden) si Emanuel Schikaneder mohl dovolit postavit v roce 1801 nové divadlo na břehu řeky Vídeňky (an der Wien). Na kresbě J. Alta z r. 1815 je zachyceno už po prvním zvětšení vstupního traktu. Původní stav boční fasády do Millöckergasse, uprostřed s Papagenovou bránou, zachycuje obraz dnes umístěný ve foyeru divadla. Zejména vstupní část divadla obrácená k řece (dnes Naschmarkt) byla postupně překrytá novějšími úpravami. Velkou změnou byla přestavba v roce 1901. Divadelní architekti F. Fellner a H. Helmer postavili nad novým vstupem čtyřpatrový činžovní dům. Po zakrytí řeky v roce 1910 vznikl u divadla prostor pro populární vídeňský trh Naschmarkt. Vstup do divadla v druhé polovině 20. století. Od začátku 60. let uvádělo divadlo zejména muzikály a při letních festivalových produkcích i starší operní repertoár. Do dnešní podoby byl vstup upraven v roce 2006 MNICHOVO HRADIŠTĚ STAVOVSKÉ DIVADLO Kačina Litomyšl Český Krumlov Weitra (Vitoraz) Grein Theatre an der Wien Graz – SchauspielHAUS Graz – OPERA HISTORIE Detail kariatid mezi lóžemi v hledišti. Hlediště divadla zachovává v Rakousku neobvyklé italské schéma lóží v celém prostoru. Nejvyšší patro bylo upravováno při přestavbě v roce 1901. Foto: Martina Novozámská Jednou z nejstarších dochovaných částí divadla je malovaná opona s motivy z Mozartovy Kouzelné flétny od Ludwiga Grünfelda a Friedricha Schilchera. Oblíbený divadelní motiv, devět Múz, namaloval na strop hlediště v roce 1856 Josef Geyling. Z bohatě zdobeného hlediště je dobrý výhled na jeviště vybavené před znovuotevřením v roce 2006 nejmodernější technikou. Foto: Martina Novozámská Hlediště Prostory pro diváky, foyery, koridory, šatny, představují dnes pozoruhodnou směs stylů druhé poloviny 20. století, kde na výzdobu z 60. let, naroubovanou do interiérů z přelomu století, navazují jak historizující tak novější prvky. Foto: Martina Novozámská Prostory pro diváky, foyery, koridory, šatny, představují dnes pozoruhodnou směs stylů druhé poloviny 20. století, kde na výzdobu z 60. let, naroubovanou do interiérů z přelomu století, navazují jak historizující tak novější prvky. Foto: Martina Novozámská Prostory pro diváky, foyery, koridory, šatny, představují dnes pozoruhodnou směs stylů druhé poloviny 20. století, kde na výzdobu z 60. let, naroubovanou do interiérů z přelomu století, navazují jak historizující tak novější prvky. Foto: Martina Novozámská Prostory pro diváky, foyery, koridory, šatny, představují dnes pozoruhodnou směs stylů druhé poloviny 20. století, kde na výzdobu z 60. let, naroubovanou do interiérů z přelomu století, navazují jak historizující tak novější prvky. Foto: Martina Novozámská Prostory pro diváky, foyery, koridory, šatny, představují dnes pozoruhodnou směs stylů druhé poloviny 20. století, kde na výzdobu z 60. let, naroubovanou do interiérů z přelomu století, navazují jak historizující tak novější prvky. Foto: Martina Novozámská Interiéry