16. století 1548 1502 1501 1507 1509 1522 1503 1561 1541 1506 1559 1576 Refereční plán Prahy ze 40. let 19. století, MMP 1501 požár na Novém Městě. Na den slavnosti velikonoční právě v poledne vyšel oheň od jednoho pekaře na Novém Městě pražském u kostela sv. Petra na Poříčí, v domě tak zvaném na Blatě, a ježto vál vítr východní, tak záhy rozmohl se, že chytly stáje na dvoře králově a i makovice na věži sv. Benedikta. Ač velké množství lidu jalo se hasiti, přece lehl větší počet domů popelem. 1502 požár na Novém Městě na Poříčí. Na velkou noc oheň vyšel na Poříčí v obědy i shořelo devět domův čistě vystavených u Makodery, u Kocandy, u Opice a j. A odtud zapálilo se i Staré Město na kolika místech, jako věže u S. Benedikta od makovice, tu ledva obhájili, krov šindelný na jedné maštali ve dvoře královském, jeden dům před S. Jakubem a krámy některé, kde kramáři sedali před starou rychtou a jinde. V den hod přeslavný lidé téměř všickni po Praze jako zmámení chodili. 1503 požár na Malé Straně. Ve čtvrtek po nanebevzetí Panny Marie z dopuštění Božího oheň náhle vyskočil na Malé Straně, že nevědí odkud, že zhořelo domův 60, počnouc od staré šatlavy (od brány, kterou se jezdí k Zbraslavi) až k mostské bráně; krovové na branných věžích, jeden skřidličný, velmi ušlechtilý a druhý cihelný, Saský dům veškeren, lázně, krov na klášteře křižovnickém u Matky Boží s tabulemi i s varhanami, a druhá strana proti domu Saskému až ku klášteru S. Tomáše; opět jiní domové až k rathouzu malostranskému a jediný dům ostal proti S. Tomášovi, krejčovský. Lidí zadušených a spálených našli 22 starých i dítek, ano pomáhaje jeden druhému z ohně, i zůstali tam oba. A hořelo tak prudce od 16 do 18 hodin. A to proto, neb malostranští byli dali svobodu hříchům zjevným, koskářům, rufiářům, nevěstkám, tancům, věncům, kartám a obzvláště protivníkům kalicha Kristova; Bůh nic zlého nenechá bez pomsty. Vítr techhdáž obrátil na Staré Město a nesl šindely zapálené, že na několika místech se zapálilo, ale staroměstští vše udusili. 1506 požár v ulici Flašnérské. V středu po Božím Těle ve dvamecítma hodin v ulici Flašnérské vyhořelo více než 20 domů s obou stran, až k ulici Vladislavově, když prvé sloula židovská zahrada. Židé nejvíce pomáhali oheň toho hasiti; i kat, ten provozoval nějaké zvláštní umění při tom, avšak nic platno nebylo. 1507 požár na Malé Straně. Před lety čtyřmi, kdežto z dopuštění Božího na Malé Straně byl vyšel oheň a nevěděli od koho, potom proneslo a pravili, že by od p. Jana Petržilky, od nějakého zlatníka, kterýž u něho v podruží byl a pokoj měl z zadu, žena jeho svařila sádlo, vskočilo k Rájově straně, ihned se zapálilo. A tak o ten oheň byla nesnázka mezi p. Petržalkou a Rájem, od kteréhož oheň vyšel, sťat jest pro vraždu a před svou smrtí oznámil o tom, jak se to stalo. A Ráj měl nesnáz s pány malostranskými; byl jich pohnal; a on nebohatý člověk šel do lázně v sobotu po Božím vstoupení do Starého Města, a když šel z lázně, dočkali ho když šel přes Matky Boží plac až k S. Prokopu, chtěl objíti okolo S. Janu do sbory, že měl dům na dlažení; a tu jali se ho a dali na rathauz a v první hodinu na noc kázali jej stíti. A býval prvním konšelem mezi nimi na Malé Straně. 1509 požár na Jirchářích. Toho roku v pondělí velikonoční v hodin 18 zhořelo 16 domů v Jirchářích pod kostelem S. Vojtěcha ke mlýnům a na škole krov shořel, světnici obhájili; a byl také tehdáž dobrý mráz ten den. 1522 požár na rynku hořejšího Nového Města. Toho roku v sobotu ve dvě hodiny na noc na křížovou neděli shořely tři domy na rynku hořejšího města, Ježkovi, Záležakovi, a Rezkovi, někdy šroteři, ale již hráči Strayčkovi a oheň vyšel od Větrovské, a to skrze nevěstek přechovávání, že by toho dopouštěla, a některý lotr že by zapálil. 1541 požár na Malé Straně. Byla zachvácena Malá Strana i královský hrad velkým požárem. Oheň vyšel na Malostranské náměstí blíže nynějšího domu „u Montágů„ a rozšířil se dále na domy v levo stojící a klášter sv. Tomáše, který téměř celý vyhořel. Odkud šířil se velmi prudce až ku bráně Písecké. Na to pak nenadále vyšel oheň v ulici Strahovské (nyní Nerudově) vedle samé brány Strahovské a šíři se směrem k náměstí Malostranskému, tak že tato ulice celá vyhořela i západní strana náměstí. Oheň však šířil se i za bránu Strahovskou a shořely tam skoro všechny domy a domky, které dílem patřily k Menšímu Městu, dílem patřily k Hradčanům. Od domků těchto chytili domy na Hradčanském náměstí a tu shořelo celé město Hradčany, vyjma radnice. Též kostel sv. Benedikta a několik domů na Pohořelci lehly popelem. Současně pak chytila suchá tráva za bránou Píseckou na stráni zámecké. Tato zapálila dřevěné pavlače, jimiž byly jednotlivé bašty spolu spojeny, a od těchto pak chytil hrad a oheň počal se velmi rychle po hradě šířiti. Škody ohněm v hradě způsobilé byly velké. Zejména shořela kaple Všech Svatých úplně. Ani kostel sv. Víta nebyl ušetřen. Šindelová střecha kostela zapálila se od hořícího domu biskupského. Z ní plápolal oheň vysoko a padal zároveň dovnitř, od čehož zapálily se hranice, na nichž byly zvony. Tyto pomalu se rozpuštěly a padaly dolů. Zároveň však s věže padal oheň na dřevěné krovy té části kostela a způsobil tu škodu na hrobě sv. Vojtěcha. Tu také vzal za celé své nově přelití zvon koupený králem Ludvíkem. Odtud přinesl oheň na stranu severní a spálil všechny domy až k Bílé věži, která též i s věží Mihulkou shořela. Zatím rozšířil se oheň také na východní polovici hradu a spálil tu všechny domy privátní; i kostel a klášter sv. Jiří celý s krovem shořel, dvě věže nad ním a s nimi i zvony byly zmařeny. Za klášterem vyhořel dvůr purkrabí pražského a všechny budovy od kaple Všech Svatých až k zadní bráně hradecké. Toliko Černá věž a Daliborka zůstaly netknuty a tím se také zachovaly desky půhonné. Hůře bylo v místnostech úřadů a soudů druhých, které nalézaly se v sousedství Vladislavova sálu. Tu shořela velká síň soudní a od toho i desky zemské, jež se nalézaly v soudním sklepě. Mezitím se dostal oheň i do nové části kostela sv. Víta a zničil tam úplně varhany, lavice, sedadla, oltáře, zapálil příkrov nad hroby královskými a neušetřil ani kapely sv. Václava. Též drahé kostýmy zlaté a vyšívané vzaly tu za své. Oheň až do největšího rozšíření svého trval jen do 3 hod., ale doutnání v částech pohořelých trvalo až do rána druhého dne, tj. 3. června. Krom hradu pražského počítalo se jen pohořelých domů v Menším Městě pražském na 133 až k bráně Strahovské a 22 za branou, pak 42 domy na Hradčanech. Úhrnem tedy 197 domů. Jen menší část domů vlastního města na Malé Straně, totiž 78 se zachránilo, hlavně strháním střech na blízku domů hořících. Bylo to zejména radnice malostranská, východní a jižní strana náměstí s ulicí k mostu a k sv. Tomáši, jakož i domy stojící si při kostelu sv. Mikuláše. Předměstí malostranská zůstala nedotčena. Mimo velkou škodu hmotnou padlo zhoubnému ohni tomuto také neméně než 50 životů lidských za oběť, a Bílé věže také jeden vězeň zahynul. 1548 požár na dolejším Novém Městě. Dne 21. července vypukl oheň na Novém Městě pražském, od něhož vyhořela ulice Soukenické a jiných domů kolem této. Všechněch pak shořelo 50. Následujícího pak dne v čas velkého kázání shořela škola přitom farním kostele i jiných 15 domů i s dvorem křížovníků s červenou hvězdou až k bráně Poříčské, jinak Špitálské. 1559 požár radnice novoměstské. Uhodil blesk do věže radnice novoměstské, od kteréhožto ohně se pokazil orloj i zvon veliký celý se slil, pak i s radní síní shořela. Když pak po ohni lidé na spáleniště přišli, našli holubici, která krmila svá mláďata v hnízdě. Holubici, tu, která zázračným způsobem se zachránila, obětovali arcikn. Ferdinandu. Rok na to udeřil hrom opětně do téže věže, a co loni nezkazil, to toho času dokonal. 1561 požár mlýna Sovovských. Shořely mlýny Sovovské v Praze. Oheň vyšel ve šlejferně. 1576 požár mlýnů Šítkovských. Ve čtvrtek dne 5. dubna po čtvrté hodině na noc zapálily se pražské obecní mlýny staroměstské nad mostem i s věží rourní, kterou se hnala voda do města, a do nákladů vyhořely. Od nich chytla také královská lázeň, dům mlynářův naproti i díl solnice shořel.