19. století 1865 - 1876 1865 1868 1876 1865 1872 1865 1867 1872 Refereční plán Prahy ze 40. let 19. století, MMP 1865 požár na státním nádraží v oddělení montérském. Dne 16. února 1865. o 4. hodině ranní pozoroval hlídač státního nádraží, že v oddělení montérském vypukl oheň, který v 10 minutách se rozšířil na celou střechu dílny. Městské hasičstvo dostavilo se po obdržení zprávy k požáru, hašení omezovalo se však pouze na sousední budovy. Práce hasební řídil řiditel Lammer. Škody způsobeno bylo 150.000 až 200.000 zl., ježto při požáru vzaly za své mnohé lokomotivy, jeřáby, hydraulické lisy a jiné nákladní stroje. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka, ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. 1865 požár novoměstských Lodních mlýnů. Dne 15. srpna 1865. asi k 1/2 10 hod. večerní ohlašovali městští hlásní dvojím úderem na poplašný zvon oheň na Novém Městě. Ve chvilce bylo v ulicích sta a sta lidí, kteří dle záře spěchali k ohni směrem k Poříčí. Již z dálky bylo viděti husté mraky kouře přes střechy kolem stojících domů; blízké stojící domy byly jasně plameny ozářeny. Hořely mlýny čp. 1297 – II., patřící manželům Trinkmocovým. Jak oheň povstal, nebylo lze zjistiti. S ohromnou rychlostí šířil se požár na všechny strany a ještě než přijely stříkačky, byly zachváceny v pravo i v levo k hořící budově přiléhající dva mlýny. Na zachránění mlýnů samotných nebylo ani pomyšlení a všechna námaha obrátila se k záchraně nejblíže stojících budov na břehu. Úkol tento nebyl tak lehký, ježto pobřežní uličky velmi úzké, střechy šindelem kryté a nad to hořící obilí jak ohnivé chvosty na všechny strany se rozletělo. Dlouho se myslelo, že nebude možno oheň jen na hořící mlýny omeziti, jelikož v půl 11. hod. večer stála celá řada mlýnů v plamenech. Kolem 11. hod. začaly se však komíny a zdi poznenáhla káceti a tím oheň dusiti. Škoda, již požár způsobil, byla rozměru obrovských. Hasičstvo za pomoci vojska počínalo si velmi statečně a neohroženě. Společnému úsilí jich podařilo se zachrániti větší zásoby mouky i obilí. Práce hasičské řídil hasební mistr p. Lammer. Neštěstí větší nestalo se žádné. Oheň trval od noci až do rána. Asi o 1. hodině s půlnoci byly plameny tak dalece udolány, že jistá část stříkaček mohla v práci ustati a ve 3 hodiny z rána ustaly všechny v činnosti. Ohněm poškození byli vesměs pojištění. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka, ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. 1865 požár ve sklepním skladišti košíkářky pí. Barbory Krůgové. Dne 11. března 1865. vyšel oheň ze sklepa domu čís. pop. 408-1 na Vaječném trhu. Oheň při množství snadno vznětlivých výrobků košíkářských rozšířil se v krátkosti na celou místnost, takže plameny šlehaly až do výše II. poschodí. Při útoku do sklepa omdleli dva hasiči, nadýchavše se jedovatých plynů, ale byli záhy dopraveni na bezpečné místo. Po čtyřech hodinách byl oheň za pomoci 6 stříkaček a asi 40 můžu hasičského sboru úplně uhašen. Stříkačky konaly výtečné služby. Majitelka obchodu byla pojištěna u Městské pojišťovny pražské na 2000 zl. V tomto případě platila pojišťovna poprvé odškodné. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka, ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. 1867 požár Bubeničkovy ohrady pod sv. - Václavskou trestnicí. Dne 30. října 1867. odpoledne byla Praha pobouřena požárem, který co do nebezpečnosti nemá tak hned sobě rovného. Hořelo Bubeníčkové ohradě pod sv. - Václavskou trestnicí, kterážto ohrada byla nejzabezpečenější v Praze a kde na tisíce sáhů nejrozmanitějšího dříví bylo nashromážděno. Oheň rozdmychován byl velmi prudkým větrem, vedoucím od jihu přímo proti městu. Oheň, který – jak se za to má – byl založen, vyšel o 1. hod. v poledne u letohrádku z veliké hromady dříví a sice na několika místech najednou. Téměř mžikem vzplanuly mohutné jazyky do výše a než se obyvatelé vzpamatovali z prvního leknutí, rozléval se plamenný proud s hrůzným praskotem po ohradě na všechny strany. Každé chvíle vzedmul vítr novou ohnivou vlnu, aby ji nesl v nezachvácenou dosud hranici dříví a již v nejbližším okamžiku splynula tato s kosterními v jedno ohromné moře plamenů. Za krátko hořely vysoké hranice dříví jako obrovské svíce a vítr rozmetával žár na všechny strany, na trestnici, na dům p. Bubeníčka atd. Hned na první poplach dostavila se stříkačka se sousední trestnice, pak obecní novoměstské. Nesmírným vedrem rozprskla okna trestnice a všech sousedních domů, od větrem roznesených jisker začaly již chytati slamníky v nádvoří trestnice a okna nejbližších domů. Nyní dostaly se k požáru ještě 3 obecní stříkačky, mimo tyto pak stříkačky: smíchovská, bar. Ringhoffera, karlínská a stříkačky vojenské, mezi nimi též stříkačka ze zbrojnice malostranské, která jak bylo zvykem, jen při velkém ohni směla zbrojnici oprostiti. O vodu byla z počátku nouze, až později usnadněn byl přístup k Vltavě a otevřen vodovod. Bohužel, že z četných těch stříkaček mnohé v brzku k službě neschopnými se staly. Sbor hasičský počínal si v plamenech i v kouři jako ve svém živlu. Konal divy odvahy a obratnosti. Po tříhodinovém nadlidském namáhání byl oheň omezen. Co hořelo, nechalo se hořeti, avšak co se dalo ještě zachrániti, bylo odstraněno, takže oheň zůstal osamocen uprostřed ohrady. Ovšem, že jen těsné uličky dělily mocné plameny od nesmírných ještě zásob narozeného dříví, které neustále bylo poléváno, takže se ohněm zapáliti nemohlo. Podobně pilně byly polévány veškeré okolní střechy, při čemž velice platně pomáhali trestanci sv. - Václavské trestnice. Obrovská hranice plála ovšem až do temné noci, osvětlujíc rudým světlem téměř veškerou Prahu. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka, ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. 1868 požár továrny na olej v Sanytrově ulici, patřící firmě Karla Ed. Brosche. Po 4 hod. ranní dne 20. července 1868. uzřel tovární domovník, továrny na olej v Sanytrově ulici patřící firmě Karla Ed. Brosche, vystoupati z I. poschodí kouř. Učinil ihned poplach, ale ježto se všude nalézalo dosti hořlavých látek, rozmohl se požár v několika okamžicích tak, že se hasičstvo nemohlo po příjezdu do domu dostati. Budova továrny nedala se již zachrániti, za to však podařilo se oheň tak utlumiti, že o 8. hodině ranní nebylo více žádného nebezpečí. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka,ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. 1872 požár kartounky na Smíchově firmy Porgesové z Partheimu. Dne 29. února z rána zničena byla zhoubným požárem hlavní část velkolepé továrny na kartouny na Smíchově náležející Porgesové z Partheimu. Oheň vznikl o půl 5. hod. ráno v mandlovně nezjištěným způsobem. Zasáhl záhy sousední zámečnickou dílnu, tiskárnu, šroubárnu dílnu ryteckou a barvírnu. Tou dobou šlehaly již vysoko plameny. Se všech stran přijížděli hasiči, mimo to i některé továrny vyslaly své dělnictvo na pomoc. Spojenými silami bylo pracováno k zachránění toho, co se ještě dalo zachrániti. Hlavní zřetel obrácen byl k záchraně strojní tkalcovny poblíže továrny, kde ve dvou poschodích bylo 580 drahých stavů.Již zasáhl oheň i střechu, nicméně podařilo se přece oheň udolati. Rovněž usilovně muselo se pracovati k záchraně nového skladiště, jakož i pobočného křídla, kde bylo uloženo hotové zboží. Za ohlušujícího rachotu padaly střechy, praskaly zdi a bořily se stropy, zasypávajíce stroje a jiné nářadí. Drahé vzorky a lité válce vzaly za své a to zvláště v hořejší části dílny rytecké. Hned po vypuknutí ohně byly parní kotle odstraněny a plynoměry uzavřeny, aby nenastal výbuch. Teprve v poledne pominulo další nebezpečí. Škoda požárem způsobená páčí se na 600.000 zl. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka,ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. 1872 sesutí novostavby banky Slávie. Na místě bývalého kláštera francouz. kongregace (klášter sv. Ludvíka) čp. 978 – II. stavěl architekt a obecní starší p. Alois Turek pro pojišťovací společnost „Slavie„ třípatrovou budovu. V pátek dne 4. března k desáté hodině dopolední rozlétla se po Praze zpráva, že se stavba zřítila a že všichni dělníci - asi 50 počtem – jsou pod ssutinami pohřbeni. Stavba zadního traktu a část křídla levého byly až pod střechu, hlavní zeď přední budovy až nad třetí patro provedeny. Na stavbě pracovalo asi 50 dělníků. V půl 10. hod. dopoledne počala se střední zeď předního traktu kolísati, pojednou za hrozného rachotu se sřítila, pohřbívajíc pod ssutinami několik pracujících dělníků. Většina dělníků byla zachráněna aneb byli jen lehce zraněni.Ihned byl na místo přivolán měst. hasičský sbor. Již před jeho příchodem, ač nebezpečí dalšího boření se zdi bylo neodvratné, odvážilo se několik dělníků a strážníků dovnitř ssutin, by zasypaným pomocné ruce poskytli. Krátce na to dostavili se na místo neštěstí povolaní pražští hasiči s hasebním mistrem Lammrem. Jelikož přítomný stavitel ujišťoval, že dalšího nebezpečí sřicení pominulo, byli vysláni hasiči, strážníci a dělníci do zbořeniště, aby zasypané vyhrabali. Sotva však že prací bylo započato, počaly se pozůstalé zdi opět pohybovati a odpadávající písek, malta a kameny daly poplašné znamení ku všeobecnému útěku. Než však bylo možno pracujícím z místa zkázy uniknouti, shroutila se hlavní zeď dovnitř a pohřbila ve svých sutinách 5 hasičů, 2 policejní strážníky a 8 dělníků. Meškající poblíže purmistrův náměstek p. Huleš, hasební mistr Lammer, policejní komisař a přítomní stavitelé byli pouhou náhodou uchránění, takže i několik policejních strážníků a cvičitel Tůma se dvěma hasiči. Hrůza a leknutí, jež se to po této katastrofě těsně před novostavbou nakupujícího lidu zmocnilo, bylo tak veliké, že v nastalé panice utrpěl mnohý vážné poranění. Krátce po té druhé katastrofě vydrali se ze ssutin 2 zranění strážníci, 3 hasiči a 2 dělníci. V té době největšího nebezpečí bylo povoláno na pomoc oddělení pěšího pluku „Salvator„ a pionéři. Záchranné práce mohly jen s největší obezřetností býti prováděny, neboť větší část zasypaných nešťastníků byla sražená do sklepního oddělení, prkny pokrytého. Ze všech stran bylo slyšeti sténání a nářek zraněných. Společným úsilím druhého oddělení hasičů, vojáků a členů ochranného sboru se podařilo pozvolna 7 mrtvých a 15 zraněných ze ssutin vyprostiti. Práce záchranné trvaly až přes 2 hod. odpol. Později byli nalezeni ještě 2 mrtví, mimo to byli ještě 2 dělníci zachráněni. Při této katastrofě bylo usmrceno celkem 7 osob (mezi nimi hasič Budějický), těžce raněno 8 osob (hasič Rombold), lehce poraněno bylo 12 osob. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka, ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. 1876 požár olejny Aloise Fišera v Karlíně. V úterý dne 22. srpna 1876. po 4. hodině odpolední byl Karlín jevištěm velkého a nebezpečného ohně, jenž nemálo poděsil obyvatelstvo karlínské, neb byla odůvodněna obava, že oheň zasáhne blízkou plynárnu belgické společnosti. Na štěstí omezil se požár jen na olejnu, tu však živen jsa velkými zásobami hořlavin, dosáhl v krátkém čase takových rozměrů, že na záchranu továrny nebylo možno ani pomysleti. Proto obráceno bylo veškeré úsilí hasičstva, které ze všech končin Prahy a okolí ku požářišti se dostavilo, pouze na hašení stavení. K osmé hod. večerní minulo veškeré nebezpečí ohně. Škoda požárem tím způsobená páčila se na 500.000 zl. Popis vybraných významných pražských požárů z dobové publikace autora Františka Vejděleka,ředitele Hasičského sboru královského hlavního města Prahy, vydané nákladem autora roku 1903 v Praze pod názvem Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903.