Dobový popis (z publikace F. Vejdělek: Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. Praha 1903) Dne 29. ledna po 12. hod. noční bylo zříti na temné obloze směrem k Malé Straně rudou záplavu, jež daleko široko svědčila o rozsáhlém ohni. V plesových a zábavních místnostech vzbudila tato neobyčejná záře velké vzrušení. Účastníci plesů opouštěli taneční místnosti a spěchali k nábřeží Františkovu, odkud naskytoval se jim velkolepý pohled na protější břeh Vltavy: mlýny Odkolkovy hořely jasným plamenem. Požár vznikl v křídle obráceném k Vltavě proti strojovně. Zde nalézal se vodní mlýn, za tímto mlýn parní. Ve II. poschodí vodního mlýna umístěn byl stroj k čištění obilí, ve kterém dle domnění vznikl oheň tím způsobem, že ohromnou otáčecí rychlostí způsobená jiskra zaletěla do moučného prachu. Již krátce po vzniku ohně vyvalil se proud jisker a rudé plameny osvítily celou mlýnici tak, že dělníci nemohli na hašení ani pomyslit. Rychle spasili se útěkem a počali vyváděti ze stájí koně a vynášeti nábytek. Netrvalo to ani čtvrt hodiny a již celé křídlo veliké mlýnské budovy stálo v plamenech. Nebetyčné plameny šlehaly z vysoké budovy, z které jenom pouhé zdi byly znatelny, okna praskala, rámy shořely a uvnitř jasným plamenem sálaly bohaté zásoby meliva a obilí. Hasičské sbory byly o vzniku ohně pozdě uvědoměny, ač telefon nalézal se ve mlýně, takže když jela hasičská stráž z centrály po Karlově mostě, valil se již ohromný sloup kouře k nebesům a červené téhož zbarvení jasně o tom svědčilo, že plameny již střechou prostoupily. Prvé zprávy o požáru dostalo se hasičskému sboru automatem z ulice k mostu na Malé Straně, když strážník na mostě Karlově službu konající oheň zpozoroval. Hasičské sbory z Prahy a předměstí s veškerou energií zahájily činnost proti zhoubnému živlu. První práce ztížena byla nedostatečným tlakem v potrubí, takže po provedení útoku hydrantem, jehož tlak z nevysvětlitelné příčiny tehdy nepostačoval, muselo být čtyřkolé stříkačky k čerpání vody použito. Později byly ze tří parních strojů chrleny obrovské spousty vody do hořící budovy, avšak zdálo se, jako by všechno úsilí bylo marným. Po každém proudu zdvihaly se nové plameny. Již se zdálo, že spojenému úsilí hasičských sborů podaří se zachrániti aspoň budovu se stroji. V tomtéž okamžiku však signály hasičských trubek oznamovaly, že velké nebezpečí hrozí i budově sousední, to jest stavení obytnému. Bylo třeba skutečně opravdu úsilovného a dlouhého namáhání, než se podařilo rozvzteklené plameny omeziti na vlastní mlýny. Strana obrácená k Vltavě padla požáru za oběť. Obytné stavení, přímo se mlýny souvisící, bylo zachráněno. Většina nábytku byla odnešena, ovšem že tento utrpěl vodou namnoze pohromy. Byty a kanceláře byly ušetřeny. Za to však vnitřek obou mlýnů byl zničen úplně. Hrozný obraz objevil se zraku diváka, když rozhlížel se jevištěm té spousty. Co nezničil oheň, zničila voda, která jediná zabránila rozšíření se dravého živlu i na budovu obytnou. Salony, síně, vše bylo zatopeno spoustami vody, která mrzla na podlahách a schodech, takže chůze byla skutečně nebezpečnou. Při hašení použito bylo mimo již uvedené 3 stříkačky parní posunovacího žebříku. Škoda tímto požárem způsobená obnášela as 300.000 zl. 3. zastavení – původní Sovovy mlýny, Kampa, dnes Muzeum Kampa Dne 29. ledna 1896 večer vznikl požár v Odkolkových mlýnech na Malé Straně na Kampě. Požár vznikl v křídle obráceném k Vltavě proti strojovně. Zde se nalézal vodní mlýn a mlýn parní. Požár způsobila jiskra od stroje, která zalétla do moučného prachu. Hasiči usilovně a dlouho bojovali s ohněm, použili i tři parní stříkačky, ale ani velké množství vody nezachránilo strojní budovu. Velká mlýnská budova poblíž Vltavy zcela shořela – byly zde uskladněny bohaté zásoby meliva a obilí. Obytné stavení se podařilo zachránit. Hasiči na místě pracovali až do noci na rozebíraní spáleniště. Dohašovali trámy a slámu. Anonym, Odkolkovy mlýny v Praze v plamenech, kresba (reprodukce), MMP Anonym, Požár Odkolkových mlýnů, 1896, reprodukce z publikace, MMP