Dobový popis (z publikace F. Vejdělek: Památník Hasičského sboru královského hlavního města Prahy 1853–1903. Praha 1903) Na Malé Straně řinčela okna od prudké ze všech stran střelby, píše Toužimský v díle „Na úsvitě nové doby“, kdy Praha byla bombardována Windischgrätzem dne 17. června. Pojednou bylo vidět ohnivou velkou kouli, jež se nesla z tvrze u Letné přes řeku na Staré Město. Hnedle letěla druhá a třetí a další. Již po první ohnivé kouli, byl to vyplněný granát, vyšlehl rudý plamen u Karlova mostu. Byly to Staroměstské mlýny. Úpalem slunečním bylo vše vypráhlé. Ohnivý jazyk nesl se výš a výše k modré obloze, obloha černého dýmu vystupovala ze staveb a z nich prošlehovaly nové plameny. Plameny splývaly a požár měnil se hnedle v obrovskou výheň. Rudá záře šířila se na nebi a obrážela se po hladině Vltavy. Mohutné proudy, sopečnou silou vysoko vzhůru vrhané, sršely v rudém ozáření jako miliony ohnivých hvězd a padaly daleko na okolní domy. Byly to zásoby obilí v mlýnech nahromaděné. Dlouho chovali občané pražští tyto polo ohněm strávené chuchvaly pšenice jako upomínku. Všeliké pokusy o hašení byly marny. Děla hřímala na mlýny, okolí a celou Prahu. Granáty lítaly i do jiných částí města – až i na Koňský trh. Soše sv. Josefa na mostě byla kulí uražena hlava. Při tom ustavičně stříleli myslivci ze Střeleckého ostrova a také i ze člunů, v nichž se pouštěli na Vltavu, aby více obětí si mohli vyhledati. Nyní vyrazily plameny i z vrcholku vodárenské věže. Jako pochodeň vzplanula věž, po třetí zhoubě nepřátelské jsouc vydána. Poprvé byli to Švédové r. 1648, po druhé Prušáci r. 1756, kteří těžké pohromy jí způsobili, nyní potřetí kníže Windischgrätz, jenž však Švédy i Prušáky daleko předčil. Oheň zachvátil celou věž, ze všech oken vodárny valil se dým a hnedle i plamenné jazyky ven se deroucí svědčily o díle zkázy. Věžní krytba neodolala zhoubnému žáru. Celá střecha byla jediným plamenem, pozlacená makovice na vrcholu se zhroutila a pamětní listiny v ní uložené strávil požár. Míjela hodina za hodinou, ale zhouba, jež z mlýnů se valila, neochabovala. Na hašení nebylo pomyšlení pro střelbu z děl a ručnic. Vzdor tomu typografové a tiskaři ze závodu Haasova přikvapili z Anenského náměstí ku pomoci. V sálajícím žáru trhali lešení a odstranili prkna a klády k stavbě domu u Štrobachových mlýnů. Nebezpečí bylo takové, že chytal již odtud palác Kolloredovský. Z jedné stany sápaly se na ně plameny, z druhé pálili po nich myslivci a nad hlavami lítaly dělové koule. Přece však s úspěchem vykonali dílo ochrany města. Štěstím pro Prahu bylo, že panovalo úplné bezvětří. Ani lístek nehnul se na stromech. Jinak bylo více než na pravdě podobným, že by požár byl zachvátil celou valnou část města. Když vyšlo druhého dne slunce, byly mlýny a vodárenská věž u Karlova mostu spáleništěm; požár uvnitř dokončoval své dílo, plameny prošlehovaly na jednotlivých místech, oblaka jisker se vzněcovala a truchlivě trčely opálené stěny a vodní kola nad proudivými splavy. Vedle mlýnů vyhořely i Královské lázně, obydlí Med. dra Čejky, a z velké části Havlíčkova novinárna. Byt Havlíčkův, který po celou dobu bombardování byl vydán střelbě z děl, na štěstí nebyl pobořen. Na sta lidí přicházelo v následujících dnech k mlýnům a bralo si spečenou mouku, spálenou pšenici a oharky dřev na památku. Nejvíce utrpělo město ztrátou vodárny, poněvadž celá jedna část Prahy byla bez vody. Škoda počítá se na 1 milion zl. Anonym, Hořící mlýny Staroměstské r. 1848, litografie, MMP Anonym, Hořící mlýny Staroměstské, 16. 6. 1848, litografie, MMP Anonym, Noční pohled na hořící Staroměstské mlýny r. 1848, rytina, MMP Anonym, Požár Staroměstských mlýnů r. 1848, reprodukce z publikace, MMP Anonym, Požár Staroměstských mlýnů r. 1848, rytina, MMP B. Anděl, Staroměstské mlýny a věž v ohni, 1848, litografie, MMP B. Havránek, Staroměstské mlýny po požáru, 1848, akvarel, MMP 2. zastavení – Staroměstské mlýny, Novotného lávka 1848 – požár Staroměstských mlýnů V době revolučních bojů v Praze v červnu 1848 byla Praha bombardována dělostřelci generála Windischgrätze z Letné, z levého břehu Vltavy. Dne 16. 6. byly dělostřeleckými granáty zapáleny Staroměstské mlýny u Karlova mostu. Oheň se rychle šířil na celý soubor budov, kvůli dělostřelecké palbě se nedalo hasit. Mlýny zcela vyhořely. Shořela i staroměstská vodárenská věž. Na pomoc přispěchali tiskaři a typografové z Haasova závodu na Anenském náměstí a podařilo se jim rozebrat lešení na blízkých domech, a tím zamezit dalšímu šíření požárů do okolních domů. Naštěstí bylo bezvětří, oheň se tak nerozšířil do širšího okolí.