Antonín Dvořák Wolfgang Amadeus Mozart Ludwig van beethoven Biblické písně. Cyklus na slova Bible kralické, op. 99 bedřich smetana Cigánské melodie. Cyklus písní na verše Adolfa Heyduka, op. 55 (B.104) Rudolfinum Antonín dvořák Socha a. Dvořáka Humoreska Palác Koruna gustav mahler Rusalka. Opera o 3 dějstvích, op. 114 leoš janáček Husova 238 bohuslav martinů Serenáda pro smyčcový orchestr E dur, op. 22 Konvikt Dům U Medvídků Slovanské tance, I. řada, op. 46, č. 2 Dům U Bílého lva Slovanské tance, I. řada, op. 46, č. 8 Bertramka Smyčcový kvartet č. 12 F dur Americký, op. 96 Na Rybníčku 1364 Muzeum A. Dvořáka Biblické písně. Cyklus na slova Bible kralické, op. 99 hudba Antonín Dvořák/původní text Liturgický text Interpreti Marta Krásová/Přemysl Kočí/Miroslav Kampelsheimer Cigánské melodie. Cyklus písní na verše Adolfa Heyduka, op. 55 (B.104) hudba Antonín Dvořák/původní text Liturgický text Interpreti Marta Krásová/Přemysl Kočí/Miroslav Kampelsheimer Humoreska hudba Antonín Dvořák Interpreti Irina Ščerbina/Soubor houslistů Velkého akademického divadla SSSR Rusalka. Opera o 3 dějstvích, op. 114 hudba Antonín Dvořák/libreto Jaroslav Kvapil Interpreti Alena Míková/Eduard Haken/Věra Krilová/Marie Ovčáčíková/Ivo Žídek/Jiří Joran/Ivana Mixová/Jadwiga Wysoczanská/Milada Šubrtová/Eva Hlobilová/Orchestr Národního divadla v Praze/Zdeněk Chalabala/Sbor Národního divadla v Praze/Milan Malý Serenáda pro smyčcový orchestr E dur, op. 22 hudba Antonín Dvořák Interpreti Orchestr pražských sólistů/Václav Talich Slovanské tance, I. řada, op. 46 hudba Antonín Dvořák Interpreti Česká filharmonie/Karel Šejna Slovanské tance, I. řada, op. 46, č. 8 hudba Antonín Dvořák Interpreti Česká filharmonie/Karel Šejna Smyčcový kvartet č. 12 F dur Americký, op. 96 hudba Antonín Dvořák Interpreti Kvarteto města Prahy Smyčcový kvartet č. 12 F dur Americký, op. 96 hudba Antonín Dvořák Interpreti Kvarteto města Prahy Stabat Mater. Oratorium (Kantáta) pro sóla, sbor a orchestr, op. 58 hudba Antonín Dvořák/původní text Jacopone da Todi Interpreti Kim Borg/Věra Soukupová/Ivo Žídek/Stefania Woytowicz/Česká filharmonie/Václav Smetáček/Český pěvecký sbor/Josef Veselka Symfonie č. 9 e moll "Z Nového světa", op. 95 hudba Antonín Dvořák Interpreti Česká filharmonie/Karel Ančerl Slavín Antonín Dvořák Jeden z nejuznávanějších a ve světě nejhranějších českých hudebních skladatelů, autor symfonií, instrumentálních skladeb a oper. Jeho kariéra nabyla nových rozměrů, když se v roce 1892 stal ředitelem americké Národní konzervatoře v New Yorku. Dvořákova Novosvětská symfonie byla první skladbou, která zazněla po přistání amerických kosmonautů na Měsíci v roce 1969. 8. 9. 1841 v Nelahozevsi 1. 5. 1904 v Praze, pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze Antonín Dvořák se narodil v Nelahozevsi. Jeho otec byl řezníkem a rovněž malý Antonín se jím učil. Zdejší učitel Antonín Liehmann však nejen rozpoznal jeho hudební talent a poskytl mu základy hudební teorie, ale také přesvědčil jeho otce, aby Antonína nechal studovat varhany. V roce 1857 přišel do Prahy, kde působil jako violista v Prozatímním divadle, v němž se setkal s dirigentem Bedřichem Smetanou. V roce 1873 se oženil s Annou Čermákovou a o rok později poprvé získal rakouské státní stipendium (celkem třikrát), jež mu načas přineslo finanční zabezpečení pro život skladatele ve svobodném povolání. Z manželství s Čermákovou se narodilo devět dětí, bohužel tři zemřely v dětském věku. Nejstarší dcera Otýlie se stala manželkou skladatele Josefa Suka. Na doporučení Johannese Brahmse vydal berlínský nakladatel Fritz Simrock s mimořádným ohlasem Dvořákovy Slovanské tance (1878) a Moravské dvojzpěvy (1880) a sedmatřicetiletý skladatel se stal známou osobností. V letech 1892 - 1895 působil Dvořák v New Yorku jako ředitel národní konzervatoře. Tento pobyt představoval pro jeho tvorbu zásadní přínos, neboť se zde seznámil s americkou lidovou hudbou, především černošskou a indiánskou. Po návratu do Prahy nastoupil na Pražskou konzervatoř a věnoval se kompozici a dirigování. Stal se čestným doktorem univerzit v Praze a Cambridge a doživotním členem rakouské panské sněmovny. Jeho nečekaného odchodu želel celý hudební svět. Antonín Dvořák zemřel roku 1904 ve svém pražském bytě na mozkovou mrtvici. Dílo Dvořák byl oddaným věřícím – o tom svědčí mimo Stabat Mater také oratora Svatá Ludmila, Te Deum či Requiem. Dvořák byl všestranným skladatelem, což se projevilo již v počátcích jeho tvorby, ze kterých vynikají Moravské dvojzpěvy a Slovanské tance. K neopomenutelným Dvořákovým dílům patří rovněž jedenáct oper: mj. Čert a Káča, Rusalka, Armida, Jakobín ad. Mezi jeho písňovou tvorbou nalezneme rovněž Večerní písně (A. Heyduk) či Cikánské melodie. Po řadě děl inspirovaných lidovým folklórem přichází zlom představovaný Stabat Mater, složenou po smrti dětí. Proslulé jsou rovněž symfonické básně, komponované především na motivy Erbenovy Kytice (Holoubek, Polednice, Vodník, Svatební košile). Vrcholem jeho tvorby jsou symfonie, především závěrečné tři: sedmá d moll, osmá g dur (Anglická) a devátá e moll (Novosvětská). Otevírací doba úterý–neděle 10.00–13.30, 14.00–17.00 Dům U Bílého lva V tomto domě žil a tvořil od roku 1877 Antonín Dvořák, který zde roku 1904 zemřel. Mezi jeho hosty patřili významní hudebníci jako Petr Iljič Čajkovskij nebo Johannes Brahms. Nějaký čas u Dvořáků pobýval Leoš Janáček. Dům U Medvídků Do zdejší pivnice, ve které se v 19. století scházeli čeští hudebníci, přivedl Antonín Dvořák roku 1888 Petra Iljiče Čajkovského. Ten si po návštěvě zapsal do deníku "Ti Čechové, jak jsou neobyčejně sympatičtí!". Dům čp. 1364, Na Rybníčku Antonín Dvořák zde bydlel čtyři roky po sňatku s Annou Čermákovou. Jedná se o mimořádně plodné období v kontextu celé skladatelovy tvorby, napsal zde Moravské dvojzpěvy a také jedno ze svých nejslavnějších děl – Stabat mater. V rovině osobní lze naopak pobyt Na Rybníčku považovat za asi nejtragičtější ve skladatelově životě: Dvořákovým se zde postupně narodily a zemřely první tři děti. Dům čp. 238 v Husově ulici Místo prvního pražského bydliště Antonína Dvořáka, kam se nastěhoval po příjezdu do Prahy v roce 1857. Docházel odtud do varhanické školy. Konvikt Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773, zde vznikla v roce 1830 varhanická škola, kterou navštěvoval Antonín Dvořák. V prostorech původního refektáře vznikl sál, který se stal jedním z hlavních kulturních center Prahy 18. a 19. století. V roce 1798 zde koncertoval Ludwig van Beethoven, v nadcházejících letech ho následovali Richard Wagner, Franz Liszt nebo klavírista A. G. Rubinštejn. Kostel sv. Vojtěcha Gotický, barokně přestavěný kostel, ve kterém působil v letech 1874-77 hudební skladatel Antonín Dvořák jako varhaník. Na tuto událost upomíná pamětní deska na stěně kostela. Muzeum Antonína Dvořáka Expozice v barokním letohrádku dokumentuje život a dílo slavného skladatele. Palác Koruna – bývalá Vídeňská kavárna V druhé polovině 19. století stál na tomto místě známý dům U Špinků, jehož celé první patro zabírala oblíbená Vídeňská kavárna neboli Café Wien. Od 60. let byl pravidelným návštěvníkem Antonín Dvořák. Rudolfinum Dvořákova síň Světoznámá koncertní síň a jedna z architektonicky nejvýznamnějších budov v Praze vznikla v letech 1876–1884 podle návrhů architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze, který na počest rakouského korunního prince Rudolfa dostal jméno Rudolfinum. Od roku 1992 je sídlem České filharmonie, která zde vystoupila poprvé roku 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka. Jedním z jejích stálých členů byl v letech 1920 - 1923 také skladatel Bohuslav Martinů. Slavín Vyšehradský hřbitov je patrně nejvýznamnějším národním pohřebištěm. Je místem posledního odpočinku více než 600 osobností kultury a vědy. Z hudebních osobností jsou to především Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Ema Destinnová, Jan Kubelík a Rafael Kubelík. Socha Antonína Dvořáka na Palachově nám. Alšovo nábřeží Alšovo nábřeží 12 Bartolomějská 11 Husova 238/3 K Rotundě Ke Karlovu 20 Na Perštýně 345/7 Na Rybníčku 1364 Vojtěšská Václavské nám. 1 Žitná 14