Bohuslav Martinů Wolfgang Amadeus Mozart Ludwig van beethoven Otvírání studánek. Kantáta pro sóla, ženský sbor a instrumentální doprovod H. 354 bedřich smetana Julietta (Snář). Lyrická opera o třech dějstvích, H. 253 Antonín dvořák gustav mahler leoš janáček Rudolfinum bohuslav martinů Lichtenštejnský palác Dům U Žluté růže na Kampě Julietta (Snář). Lyrická opera o třech dějstvích, H. 253 hudba Bohuslav Martinů/původní text Georges Neveux/libreto Bohuslav Martinů/překlad Bohuslav Martinů Interpreti Ivo Žídek/Maria Tauberová/Orchestr Národního divadla v Praze/Jaroslav Krombholc Otvírání studánek. Kantáta pro sóla, ženský sbor a instrumentální doprovod H. 354 hudba Bohuslav Martinů/původní text Miloslav Bureš Interpreti Stanislav Bogunia/Petr Messiereur/Jan Kvapil/Petr Haničinec/Jan Talich/Agáta Čakrtová/Ivan Kusnjer/Milada Čejková/Kühnův ženský sbor/Pavel Kühn Bohuslav Martinů Ve světě uznávaný český hudební skladatel, ovlivněný impresionismem a jazzem. Působil jako houslista v České filharmonii. Mezi jeho významná díla patří například opery Julietta, Řecké pašije, balet Špalíček nebo cyklus Otevírání studánek z roku 1955. 8. 12. 1890 v Poličce 28. 8. 1959 v Liestalu u Basileje (Švýcarsko), pohřben v Poličce Bohuslav Martinů přišel na svět ve věži kostela sv. Jakuba, neboť jeho otec obuvník v té době sloužil jako pověžný. Celoživotní inspirací se mu tak stala blízkost nebe, nad Vysočinou velmi proměnlivého. Jeho hudební talent se projevil poměrně záhy, hře na housle ho zprvu učil místní krejčí J. Černovský. V šestnácti letech odešel na Pražskou konzervatoř, kde ovšem propadl. Z konzervatoře odešel a státní zkoušku ze hry na housle složil až na druhý pokus v roce 1912. Spásou se mu stal jeho přítel, který na jeho talent upozornil Václava Talicha. V letech 1920 - 1923 se tak Martinů stává stálým členem České filharmonie. Od počátku své hudební dráhy komponoval, inspiroval se zejména impresionismem („Chtěl bych komponovat jako Debussy.“). V roce 1922 se stal žákem Josefa Suka, o rok později získal tříměsíční stipendium v Paříži. Zde se oženil s krejčovskou dělnicí Charlottou Quennehenovou, blízký vztah navázal také se svou žačkou Vítězslavou Kaprálovou. Z důvodu okupace Francie v roce 1940 odjíždí do Ameriky, kde působil jako profesor skladby na univerzitě v Princetonu. V roce 1952 získal americké občanství, avšak již následujícího roku se vrátil do Evropy. Jeho posledním domovem se stal švýcarský Schönenberg. Zemřel roku 1959 na rakovinu žaludku v Liestalu. Dílo: Dílo Bohuslava Marinů zahrnuje všechny typy hudebních skladeb. Zpočátku byl inspirován impresionismem, během svého pobytu ve Francii byl zasažen také vlnou jazzu. Jeho nástupem ke slávě se v roce 1924 stal symfonický obraz Poločas, zachycující hlučení sportovního stadionu o přestávce. Podobnou skladbou se stala Vřava, připsaná prvnímu transatlantickému letci Lindberghovi. Prvky jazzu nalezneme mj. v některých jeho baletech, v Jazzové suitě či opeře Tři přání. K jeho proslulým kantátám se řadí kromě Gilgameše také Otvírání studánek a Polní mše, věnovaná československým válečným dobrovolníkům. Orchestrálním způsobem vytvořil Památník Lidicím a oslavu konce války zachycuje jeho Čtvrtá symfonie. Jeho Šestá symfonie, někdy též nazývaná Symfonické fantasie, zaznamenala v Americe obrovský úspěch a v letech 1955 - 56 se tu dávala dokonce osmadvacetkrát! Vytvořil rovněž řadu baletů, mezi nejslavnější patří Špalíček, v němž se Martinů pokusil o vytvoření nového typu divadla s řadou zpívaných úseků. Za jedno z nejkřehčích děl století bývá označována jeho opera Julietta aneb Snář. Z operní tvorby je třeba také zmínit Řecké pašije. Dům U Žluté růže na Kampě Na domě je umístěna pamětní deska s bustou a textem, upomínající na pobyt Bohuslava Martinů, jenž zde bydlel ve svých studentských letech. Lichtenštejnský palác – Sál Martinů Koncertní síň, pojmenovaná po skladateli Bohuslavu Martinů, se nachází v historickém paláci na Malé Straně, který je od roku 1991 sídlem Akademie múzických umění. Rudolfinum Světoznámá koncertní síň a jedna z architektonicky nejvýznamnějších budov v Praze vznikla v letech 1876–1884 podle návrhů architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze, který na počest rakouského korunního prince Rudolfa dostal jméno Rudolfinum. Od roku 1992 je sídlem České filharmonie, která zde vystoupila poprvé roku 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka. Jedním z jejích stálých členů byl v letech 1920 - 1923 také skladatel Bohuslav Martinů. Alšovo nábřeží 12 Malostranské nám. 258/13 Na Kampě 511/12