České muzeum hudby Wolfgang Amadeus Mozart návštěvní doba: st - po 10 - 18, zavírací den: úterý Ludwig van beethoven Antonín dvořák leoš janáček bedřich smetana bohuslav martinů gustav mahler České muzeum hudby Návštěvní doba středa-pondělí 10.00-18.00 zavírací den: úterý www České muzeum hudby Původně se zde rozkládala osada Nebovidy, jejíž význam pomalu upadal po zániku brodu ve 13. stol. a také v souvislosti s budováním nových městských hradeb. Kronikář Kosmas zmiňuje v těchto místech v 11. stol. židovské osídlení se synagogou. Po r. 1315 se sem přestěhovaly ze Starého Města magdalénitky, k jejichž klášteru patřil kostelík sv. Maří Magdalény (předtím zřejmě náležel jako vlastnický kostel k raně feudálnímu dvorci), který stál v místě dnešního domu v Harantově 1 / Karmelitské 6. Objekty byly později vypáleny husity. R. 1604 se kostel s klášterem dostal do vlastnictví dominikánů, kteří jej přestavovali, po zrušení kláštera v r. 1787 byl prodán do soukromých rukou, dnešní klasicistní podoba je ze 30. l. 19. stol., kdy jej Nosticové upravili na dvoupatrový dům. V tomto původně středověkém kostelíku byli v 18. stol. pohřbeni Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové, po zrušení kláštera byly jejich ostatky pravděpodobně přeneseny na Malostranský hřbitov. Historie stavby Po příchodu jezuitů do Čech (r. 1556), byli dominikáni nuceni postoupit jim svůj dosavadní konvent (dnešní Klementinum), odešli nejprve do Anežského kláštera a r. 1604 dostali od Metropolitní kapituly do pronájmu kostelík sv. Maří Magdalény s přilehlými budovami. Do r. 1606 přestavěli kostelík - stal se klášterní svatyní, ale již r. 1616 začala výstavba nového konventu i kostela, jak bylo určeno smlouvou s kapitulou. Stavba se však protahovala z důvodu 30-leté války a také nedostatku financí, až koncem 30. let 17. stol. se podařilo uzavřít dohodu s hrabětem Karlem Michnou, který v závěti zavázal své dědice vystavět dominikánům chrám. V 50. l. se však potomci hraběte dostali do finančních obtíží, další prostředky na stavbu uvolnili až po dosti nevybíravém naléhání dominikánů a dostali se na pokraj katastrofy. Stavba probíhala podle projektu Francesca Carattiho, r. 1677 byl kostel zastřešen a mohly se v něm konat bohoslužby, poč. 18. stol. došlo k opravám kostelní věže a kupole, na nichž se podílel Kryštof Dienzenhofer. K definitivnímudokončení a vysvěcení kostela došlo 30. 6. 1709. Po zrušení řádu dominikánů přišel r. 1783 celý areál do dražby, r.1789 se dostal do majetku ředitele Zbraslavské rafinerie cukru, který tu chtěl zřídit cukrovar. Nakonec vznikly jen sklady a kanceláře, byly sneseny průčelní zvonice a klasicistně upraveno průčelí, v inetriéru zdmi uzavřeny a přepatrovány boční lodě. R. 1792 bývalý kostel přešel do majetku Vrchního poštovního úřadu a další úpravy provedl Ignác Jan Palliardi. Po r. 1849 tu sídlil vojenský špitál a později zde pražské četnictvo zřídilo kasárny. V l. 1853 - 4 proběhla pozdně klasicistní přestavba, kdy byly zvýšeny boční lodě i průčelí a vyrovnány do monolitického celku, později byl proražen průchod v přízemí. Zvnějšku připomíná někdejší sakrální stavbu jen mohutná osmistěnná kupole na střeše, viditelná až při větším odstupu. Ve 20. stol. po zrušení četnictva byl objekt přidělen Ústřednímu archivu ministerstva vnitra, pozdějšímu Státnímu ústřednímu archivu. Současné využití Od 11/2001 do 10/2004 proběhla rekonstrukce, při níž byly pod vrstavmi malby objeveny fragmenty historických fresek, byly obnoveny štuky, kovová zábradlí, původní kamenná dlažba, repasovány parkety, proběhla také rekonstrukce exteriéru. V bývalé hlavní lodi kostela je monumentální dvorana obkroužená ochozy v jednotlivých patrech bočních lodí. V místě bývalého presbytáře se nachází koncertní sál. 9. 11. 2004 zde bylo otevřeno České muzeum hudby, včetně depozitářů a vědeckého zázemí. Karmelitská 388/2 - 4