Ludwig van Beethoven Wolfgang Amadeus Mozart Ludwig van beethoven Sonáta c moll č. 8 Patetická, op. 13 bedřich smetana Symfonie č. 9 d moll, Óda na radost, op. 125 Antonín dvořák gustav mahler Lobkowiczký palác leoš janáček Kostel sv. Mikuláše bohuslav martinů Clam-Gallasův palác Dům U Bílého jednorožce Beethovenův platan Konvikt Sonáta c moll č. 8 Patetická, op. 13 hudba Ludwig van Beethoven Interpreti Josef Páleníček Sonáta c moll č. 8 Patetická, op. 13 hudba Ludwig van Beethoven Interpreti Josef Páleníček Symfonie č. 9 d moll se závěrečným sborem na text Ódy na radost Friedricha Schillera, op. 125 hudba Ludwig van Beethoven/původní text Friedrich Schiller Interpreti Rolf Kühne/Annelies Burmeisterová/Martin Ritzmann/Ingeborg Wenglorová/Česká filharmonie/Paul Klecki/Český pěvecký sbor/Josef Veselka Ludwig van Beethoven Ludwig van Beethoven je jedním z největších evropských hudebních skladatelů. Za svého života byl obdivován jako klavírní virtuos i hudební skladatel; obdiv k jeho dílu se v podstatě nezměnil ani po dvou stech letech. Jeho hudba byla počátkem rozmachu nové hudební epochy - romantismu. pravděpodobně 16. 12. 1770 v Bonnu (Německo) 26. 3. 1827 ve Vídni (Rakousko) Ludwig van Beethoven se narodil pravděpodobně 16. prosince 1770 v Bonnu. Přesné datum jeho narození není známo, pouze datum pokřtění dne 17. prosince. Byl druhorozeným synem ze sedmi dětí Johanna van Beethovena a Marie Magdaleny Leym. Beethovenův otec, dvorní tenorista, propadl alkoholu. Tradice vypráví o otcově krutosti, když učil svého syna základům hudby, ovšem některé seriózní prameny uvádějí, že pro to není žádný důkaz. Teprve v devíti letech dostal Beethoven řádného a zodpovědného učitele – Christiana Gottloba Neefe, dvorního varhaníka v Bonnu. Uvedl ho zejména do umění Johanna Sebastiana Bacha a umožnil vydání jeho prvních skladeb. Tento svobodomyslný protestant v něm také silně podporoval touhu po umělecké a tvůrčí svobodě. V sedmnácti letech v roce 1787 se Ludwig van Beethoven odebral do Vídně. Zde se snad setkal s Wolfgangem Amadeem Mozartem (o jejich setkání však neexistují písemné dokumenty), někteří autoři uvádějí, že se nakrátko stal jeho žákem. Brzy se musel vrátit zpět do Bonnu, neboť jeho matka umírala na tuberkulózu. Po její smrti mu připadla starost o rodinu včetně výchovy dvou mladších bratrů. Beethoven žil od roku 1792 trvale ve Vídni a studoval zde u významných hudebních skladatelů: Josepha Haydna, Antonia Salieriho, Johanna G. Albrechtsbergera a Johanna Schenka. Díky své oblibě u aristokracie ze zemí Habsburského mocnářství (v neposlední řadě u českých aristokratů) a díky jejich finanční podpoře se mohl živit jako svobodný umělec, což bylo ještě značně neobvyklé. Beethovenovými nejvýznamnějšími patrony se stali Lichnovští, Kinští, Esterházyové a především Lobkovicové. Přibližně od roku 1795 se začínaly projevovat jeho problémy se sluchem: trpěl závažnou formou tinnitu (ušního šelestu). Jeho mimořádný hudební génius mu umožnil vytvořit největší díla v době, kdy už byl zcela hluchý. Po dlouhodobých zdravotních potížích Beethoven v březnu roku 1827 zemřel, ve věku pouhých 56 let. Moderní forenzní techniky ve 20. století zjistili, že pravděpodobným důvodem byla otrava olovem, které bylo tehdy součástí běžného života v lécích a předmětech denní potřeby. Na pohřeb přišlo 10 – 20 000 lidí a jeho rakvi nesli významní hudebníci. Jeho ostatky uložili na hřbitově ve Währingeru. Roku 1888 byly exhumovány a přemístěny na Vídeňský ústřední hřbitov. Dílo: V raném období někdy do roku 1802 se věnoval klasickému repertoáru a čerpal z vlivu svých předchůdců. Předním dílem je Měsíční sonáta. Druhé, heroické období někdy do roku 1814 je obdobím plně reagujícím na hořký život a ztrátu sluchu. Předním reprezentantem je jeho jediná opera Fidelio. Pozdní období v duchu romantismu začíná po roce 1815 a je charakterizováno jako nejvíce inovativní a velmi osobní. Předním dílem je 9 symfonie. Další významná díla: 3., 5., 6. a 7. symfonie, monumentální mše Missa solemnis (1819 – 1823), řada klavírních skladeb: sonáta Patetická (1798), Měsíční svit (1802), Appassionata (1804), Císařský koncert (1809), skladba Pro Elišku (1810) Otevřeno denně 8.00–18.00 Clam-Gallasův palác Palác byl postaven pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase a sloužil jako hlavní městská rezidence rodu Gallasů (od roku 1747 Clam-Gallasů). Za svého pobytu v Praze zde koncertoval Wolfgang Amadeus Mozart a později také Ludvig van Beethoven. Reprezentativní pozdně barokní šlechtická rezidence je v současné době sídlem Archivu hlavního města Prahy. Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně Barokní kostel je často považován za nejkrásnější barokní stavbu Prahy. V roce 1791 bylo v přeplněném chrámu, pod taktovkou lobkovického kapelníka Josefa Röslera-Rosettiho, provedeno velké Requiem na počest úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta. O necelých 40 let později, v roce 1827, se zde za velké účasti obecenstva všech společenských vrstev uskutečnila impozantní smuteční slavnost k uctění památky zemřelého Ludwiga van Beethovena. Beethovenův platan V zahradě konventu řádu maltézských rytířů, která je skryta před zraky veřejnosti za „Lennonovou zdí“, stojí údajně největší platan v Praze, nazývaný někdy také Beethovenův. Podle legendy pod ním skladatel sedával při své návštěvě Prahy roku 1796. Konvikt Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 vznikl v prostorech refektáře sál, který se stal jedním z hlavních kulturních center Prahy 18. a 19. století. V roce 1798 zde koncertoval Ludwig van Beethoven, v 19. století pak např. Richard Wagner, klavíristé Franz Liszt a A. G. Rubinštejn. Od roku 1830 zde působila varhanická škola, kterou v letech 1857–1859 navštěvoval Antonín Dvořák. Lobkowiczký palác, Pražský hrad V Lobkowiczkém paláci, jediném soukromém objektu v areálu Pražského hradu, se nachází muzeum s uměleckými sbírkami rodiny Lobkowiczů, mezi nimiž je i řada významných hudebních artefaktů. František Maximilián, 7. kníže z Lobkowicz, byl přítelem a mecenášem Ludwiga van Beethovena. Spolu s arcivévodou Rudolfem a hrabětem Kinským mu zajistil roční příjem, který mu dovoloval věnovat se hudbě naplno, aniž by se musel obávat existenčních problémů. Na oplátku za finanční přízeň Beethoven Josefu Františku Maximilánovi věnoval některá ze svých děl, včetně šesti smyčcových kvartetů Opus 18, Trojkoncertu, harfového kvartetu Opus 74, písňový cyklus An die ferne Geliebte a 3. (Eroica), 5. a 6. symfonii. V Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě je vystaveno první vydání 3. Beethovenovy symfonie z roku 1806 (Es dur, Opus 55), dále manuskripty 4. a 5. symfonie a původní partitury pro smyčcové kvartety Opus 18 s Beethovenovými vlastnoručními opravami a poznámkami k představení. Bům U Bílého jednorožce V barokním domě, v jehož zdech se v 18. století nacházel oblíbený pražský hotel, pobýval v roce 1789 jako host Wolfgang Amadeus Mozart a v roce 1796 Ludwig van Beethoven. Lázeňská ulice čp. 285 Bartolomějská 291/11 Jiřská 3 Husova 158/20 Husova 158/20 Lázeňská ulice čp. 285