Wolfgang Amadeus Mozart Wolfgang Amadeus Mozart Ludwig van beethoven Bella mia fiamma. Koncertní árie pro soprán a orchestr. bedřich smetana Don Giovanni, "Madamina, il catalogo è questo" Antonín dvořák Don Giovanni, "O statua gentilissima" gustav mahler Dům U zlatého anděla Symfonie č. 38 D dur Pražská, 3. věta leoš janáček Thunovský palác Lichtenštejnský palác bohuslav martinů Requiem d moll, Requiem aeternam Koncert pro klavír a orchestr č. 23 A dur, 2. věta Strahovský klášter Kostel sv. Mikuláše Klemetinum Nostický palác Stavovské divadlo Dům U Tří zlatých lvů Bella mia fiamma, addio - Resta, oh cara. Koncertní árie pro soprán a orchestr (recitativ a árie), K. 528 hudba Wolfgang Amadeus Mozart/původní text D.M. Scarconen/napsáno pro J. Duškovou Interpreti Jana Jonášová/Komorní harmonie/Zdeněk Lukáš/Pražští komorní sólisté/Zdeněk Lukáš Don Giovanni. Opera o 2 dějstvích, K. 527, "Madamina, il catalogo è questo" hudba Wolfgang Amadeus Mozart/libreto Lorenzo da Ponte Interpreti Karel Berman/Eduard Haken/Dalibor Jedlička/Vojtěch Kocián/Václav Zítek/Jana Jonášová/Eva Děpoltová/Magdaléna Hajóssyová/Pražský komorní orchestr/Libor Pešek/Sbor Národního divadla v Praze/Milan Malý Don Giovanni. Opera o 2 dějstvích, K. 527, "O statua gentilissima" hudba Wolfgang Amadeus Mozart/libreto Lorenzo da Ponte Interpreti Karel Berman/Eduard Haken/Dalibor Jedlička/Vojtěch Kocián/Václav Zítek/Jana Jonášová/Eva Děpoltová/Magdaléna Hajóssyová/Pražský komorní orchestr/Libor Pešek/Sbor Národního divadla v Praze/Milan Malý Koncert pro klavír a orchestr č. 23 A dur, K. 488, 2. věta hudba Wolfgang Amadeus Mozart Interpreti Pavel Štěpán/Česká filharmonie/Zdeněk Mácal Requiem d moll, K. V. 626, Requiem aeternam hudba Wolfgang Amadeus Mozart/původní text Liturgický text Interpreti Karel Berman/Libuše Márová/Zdeněk Švehla/Magdaléna Hajóssyová/Pražský filharmonický sbor/Josef Veselka/Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK)/Václav Smetáček Symfonie č. 38 D dur Pražská, K. 504, 3. věta hudba Wolfgang Amadeus Mozart Interpreti Česká filharmonie/Karel Šejna Bertramka Významné symfonie - Symfonie č. 28 C dur, Symfonie č. 31 „Pařížská“ D dur, Symfonie č. 38 „Pražská“ D dur, Symfonie č. 41 „Jupiter“ C dur. Wolfgang Amadeus Mozart Patrně nejslavnější hudební skladatel všech dob a geniální klavírista, komponující již od raného dětství. Autor oper, symfonií a komorní hudby několikrát navštívil Prahu. Právě zde se odehrála světová premiéra jeho oper Don Giovanni (1787) a La Clemenza di Tito (1791). 27. 1. 1756 v Salcburku (Rakousko) 5. 12. 1791 ve Vídni (Rakousko), pohřben ve společném hrobě chudých na hřbitově Sv. Marxe Narodil se v rodině dvorního arcibiskupského hudebníka a skladatele. Mozart nikdy nechodil do školy, všemu ho učil vlastní otec. Poznal, že Mozart je "zázračné dítě" a věnoval mu všechen svůj čas. Ve čtyřech ho učil hrát, v pěti letech už malý Wolfgang skládal první skladbičky. Otec se s ním vydal na cesty po celé Evropě. V šesti letech již koncertoval před Marií Terezií a o rok později podnikl turné do Bavorska, Nizozemí a Francie. Hrál před anglickým králem Jiřím III. i před francouzskou královskou rodinou. To již zvládal hru na klavír, varhany i na housle a v Paříži vyšly jeho první skladby, klavírní sonáty. Ve 13 letech byl Mozart jmenován koncertním mistrem arcibiskupské kapely v Salcburku, jejímž úkolem bylo bavit panstvo. V roce 1796 se vydal na cestu do Itálie, kde se seznámil s českým skladatelem Josefem Myslivečkem, jehož tvorbu velmi obdivoval. Nakonec se usadil ve Vídni jako nezávislý umělec. Jeho přítel Joseph Haydn ho považoval za největšího skladatele všech dob. Mozart byl patrně nejznámějším skladatelem zednářem. Pro zednářskou lóži napsal několik skladeb. Vrcholem jeho vídeňské kariéry bylo nadšené přijetí opery Figarova svatba roku 1786. Další triumf po Figarově svatbě zažil v Praze při uvedení Dona Giovanniho v roce 1787. Praha byla jedinou zahraniční metropolí, která plně ocenila kvalitu a význam Mozartovy hudby v době, kdy o něj vídeňské publikum ztrácelo zájem. V důsledku nepříznivé finanční situace začaly Mozarta stíhat deprese. Nepomohlo ani jmenování dvorním skladatelem Josefa II., jeho opery měly vlažný úspěch. Mozart byl vyčerpaný, nemocný a trpěl bídou. Zemřel v pouhých 35 letech a byl pravděpodobně jednou z tisíce obětí epidemie chřipky, která tehdy ve Vídni propukla. Dílo Mozart zkomponoval celkem více než 600 děl. Jako jeden z prvních komponoval čtyřruční klavírní skladby, klavírní kvartety a kvintety a smyčcové kvintety. Psal koncerty pro fagot, flétnu, harfu, lesní roh, hoboj i klarinet. Známý je jeho Turecký pochod nebo Německé tance napsané v Praze. Mezi nejznámější díla patří i árie Bella mia fiamma, addio (1777), kterou napsal pro svou pražskou přítelkyni - zpěvačku Josefinu Duškovou. Nejznámější Mozartova serenáda je Malá noční hudba. Složil 18 mší, např. Korunovační mše, Rekviem D moll (1791) je poslední Mozartovo dílo. Spolu s Josefem Haydnem je pokládán za dovršitele hudebního klasicismu. Významné opery - Bastien a Bastienka, Únos ze serailu, Figarova svatba, Divadelní ředitel, Don Giovanni, Cosi fan tutte, La clemenza di Tito, Kouzelná flétna (vrcholné dílo Mozartovy tvorby). Otevřeno denně 10.00–11.30, 12.00–17.00, mimo Štědrý den, Boží hod vánoční a Velikonoční neděli Otevřeno denně 10.00–17.00 Otevřeno duben–říjen denně 10.00–19.00 Otevřeno listopad únor denně: 9.00–16.00 březen–říjen denně: 9.00–17.00 Bertramka Památník Wolfganga Amadea Mozarta a manželů Duškových na Smíchově. Poprvé zde Mozart pobýval při své druhé návštěvě Prahy na podzim roku 1787, kdy dokončoval operu Don Giovanni. V roce 1791 zde měl údajně pracovat na své poslední slavné opeře Kouzelná flétna. Dům U Tří zlatých lvů Wolfgang Amadeus Mozart se v domě ubytoval během své druhé návštěvy Prahy v roce 1787, aby zde dokončil operu Don Giovanni. S libretistou Lorenzem da Ponte, který bydlel v protějším domě, prý diskutoval o tvorbě otevřeným oknem. Dům U Zlatého anděla V místech dnešního hotelu stával v 18. století vyhlášený hostinec Nová hospoda, do kterého roku 1787 zavítal Wolfgang Amadeus Mozart. O několik desetiletí později zde v podnájmu bydlel Gustav Mahler, během svých studí na gymnáziu. Klementinum Po Pražském hradě je Klementinum – budova bývalé jezuitské koleje – druhým největším komplexem budov v Praze, které je dnes sídlem Národní knihovny. Do klementinské Zrcadlové kaple, jejímž unikátem jsou dvojí varhany z 18. století, zavítal Wolfgang Amadeus Mozart na pozvání knihovníka Rafaela Ungara. V roce 1837 zde vznikl nejstarší mozartovský památník na světě. Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně Barokní kostel je často považován za nejkrásnější barokní stavbu Prahy. V roce 1791 bylo v přeplněném chrámu, pod taktovkou lobkovického kapelníka Josefa Röslera-Rosettiho, provedeno velké Requiem, na počest úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta. O necelých 40 let později v roce 1827, se zde za velké účasti obecenstva všech společenských vrstev, uskutečnila impozantní smuteční slavnost k uctění památky zemřelého Ludwiga van Beethovena. Lichtenštejnský palác V Lichtenštejnském paláci bydleli manželé Duškovi, které během své druhé návštěvy Prahy navštěvoval Wolfgang Amadeus Mozart. V paláci bydlel také František X. Němeček (1766-1849), první Mozartův životopisec, který se po skladatelově smrti staral spolu s manželi Duškovými o jeho dva syny Karla Thomase a Franze Xavera. Nostický palác Podle dochovaných vzpomínek pozval roku 1787 osvícený aristokrat František Antonín Nostitz-Rhieneck do svého paláce Wolfganga Amadea Mozarta. Mozart hrál na clavicembalo Gräbner. Po Mozartově okouzlujícím hudebním přednesu vydal hrabě zákaz tento nástroj dále používat. Stavovské divadlo Je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Dne 29. října 1787 se stalo dějištěm světové premiéry opery Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta. Představení dirigoval Mozart osobně a sklidilo velký úspěch. V tomto divadle vystoupil už během své první návštěvy Prahy na začátku roku 1787, kdy dirigoval představení Figarovy svatby a na koncertě provedl premiéru Pražské symfonie. Strahovský klášter Jeden z nejstarších premonstrátských klášterů na světě, založený ve 12. století, navštívil roku 1787 v doprovodu pěvkyně Josefíny Duškové Wolfgang Amadeus Mozart. V klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie obdivoval zdejší varhany, jeho improvizaci zaznamenal strahovský premonstrát Norbert Lehman. Thunovský palác V současném sídle Parlamentu České Republiky původně v roce 1779 hrabě Jan Josef František Thun zřídil ve velkém sále divadlo a pronajal je společnosti Pascala Bondiniho, nadšeného provozovatele Mozartových oper. Mozart sám bydlel při svém prvním pražském pobytu v lednu roku 1787 v dalším, nedalekém Thunovském paláci, v dnešním sídle velvyslanectví Velké Británie. Celetná 588/29 Malostranské nám. 258/13 Malostranské náměstí Maltézské náměstí 471/1 Mariánské náměstí 5 Mozartova 169, Smíchov Ovocný trh 1 Skořepka 423/9 Sněmovní 176/4 Strahovské nádvoří 1/132