Hrad a zámek Bečov Klášter Teplice Klášter Teplice Rozhledna Cibulka Zámek Chýše Zámek Kynžvart Památky Karlovarského kraje Krásenská rozhledna V Karlovarském kraji najdete nespočet kulturních památek. Kromě všudypřítomné lázeňské architektury, nejvýznamněji zastoupené lázeňskými kolonádami, tu najdete také celou řadu hradů, zámků, lidových i církevních památek. Zapomenout nesmíme ani na zříceniny a památky technické. Málokdo si uvědomuje, že na tomto ne příliš rozsáhlém území se nachází skutečně obrovské množství kulturních památek. Častým cílem romantiků a zájemců o historii je hrad Loket nebo zámek Bečov nad Teplou, ve kterém se nachází relikviář sv. Maura, po korunovačních klenotech druhá nejcennější zlatnická památka na území ČR. Sbírku světově známých kuriozit kancléře Metternicha mohou obdivovat návštěvníci zámku Kynžvart. Dalšími místy, která stojí za návštěvu, jsou například hrad Seeberg, zámek Chyše, Chebský hrad, hrad Hauenštejn nebo zámky Valeč a Mostov. Mnohým pak učarují historická jádra měst Bečova nad Teplou, Lokte, Chebu, Horního Slavkova nebo Jáchymova. Unikátním zážitkem se pro návštěvníky stane také prohlídka kláštera premonstrátů v Teplé, v němž se nachází cenná historická knihovna, jež je druhou největší klášterní knihovnou v České republice. Regionálně velmi významnou památkou je také komplex barokních památek v Ostrově u Karlových Varů, zejména pak Zámeckého parku, jehož historie sahá na počátek 17. století, a jež se kdysi honosil přívlastkem „osmý div světa“. Typická lidová architektura Chebska, tzv. chebské hrázděné domy, je pak k vidění například v Novém Drahově, Doubravě, Salajně nebo v Milíkově. Ačkoliv mají všechny tyto objekty obrovskou historickou hodnotu, jsou mezi nimi takové, které lze označit za klenoty Karlovarského kraje a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že se mohou pyšnit statusem národní kulturní památky. Ještě před více jak deseti lety mohly v Karlovarském kraji toto označení používat pouze tři památky. V současnosti se tímto titulem honosí 16 památek a to jak movitých tak nemovitých. Zámek Kynžvart přestavěný v letech 1821 – 1835 ve stylu vídeňského klasicismu byl významným sídlem rakouského kancléře Metternicha. Takzvaná Kynžvartská daguerrotypie je jedním z nejzachovalejších a nejstarších snímků vytvořených Louisem J. M. Daguerrem, francouzským vynálezcem prvního patentovaného fotografického procesu. V dubnu 2018 byla Kynžvartská daguerrotypie zapsána v prestižním seznamu dokumentů UNESCO Paměť světa. Hrad Bečov je rozsáhlým areálem gotického hradu s renesančním palácem, ke kterému v 18. století v předhradí přibyl zámek s kaplí. Na hradě Bečov je vystaven relikviář sv. Maura, který je vzácnou ukázkou středověkého zlatnictví a po českých korunovačních klenotech nejvzácnější ukázkou středověkého šperkařství v České republice. Důl Jeroným u bývalé obce Čistá je unikátní středověké důlní dílo s dochovanými rozsáhlými komorami a stopami po těžbě cínu metodou tzv. sázení ohněm. Klášter premonstrátů Teplá, který byl založen roku 1193 blahoslaveným Hroznatou, se řadí mezi nejhodnotnější komplexy v rámci celé republiky. Rudá věž smrti v Dolním Žďáru u Ostrova je symbolem utrpení politických vězňů, kteří zde v 50. letech 20. století v tvrdých podmínkách třídili uranovou rudu vytěženou v Jáchymově. Císařské lázně v Karlových Varech patří k největším a umělecky nejbohatším lázeňským domům v Karlových Varech. Byly vybudovány v letech 1893 – 1895 v neobarokním stylu jako komplexní lázeňské zařízení špičkové úrovně. Kostel sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera se svým architektonickým řešením řadí mezi nejkrásnější sakrální stavby českého dynamického baroka. Novobarokně secesní litinová kolonáda v Mariánských Lázních postavená v letech 1888 – 1889 vyniká pozoruhodným technickým konstrukčním řešením a velmi cennou výtvarnou a plastickou výzdobou. Královská mincovna v Jáchymově patří k cenným památkám česko-saské renesance a řadí se mezi ojedinělé evropské stavební památky hornictví a mincování 16. stol. V rozsáhlých úsecích středověkého cínového dolu Mauritius na Hřebečné jsou zachovány autentické profily chodeb se stopami po želízku a mlátku (tzv. křesanice). Dlouhá stoka 24 km dlouhý umělý vodní kanál vybudovaný v letech 1531 – 1536 sloužil k plavení dřeva z oblasti kynžvartských lesů do slavkovských báňských provozů. Blatenský vodní příkop Vynikajícím příkladem technického umu vodohospodářů 16. století je dodnes funkční Blatenský vodní příkop, nejdelší báňský vodní přivaděč v české části Krušných hor. Byl vybudován v letech 1540–1544 v délce téměř 13 km a až do 19. století zajišťoval pohonnou vodu pro desítky důlních a úpravárenských provozů od Božího Daru až po Horní Blatnou. Příkop je až 2 m široký a až 1 m hluboký, jeho koryto je zpevněno dřevěným bedněním. Po obou stranách jsou navršeny náspy. Unikátní jsou zejména četné objekty k regulaci průtoku vody. Chebská falc Románská císařská falc (opevněný palác), jediná v Čechách, vznikla přestavbou původního hradu ve 2. pol. 12. století. Dominantní je 18,5 m vysoká Černá věž z tufového kamene z nedaleké Komorní hůrky. Ojedinělá je dvoupatrová kaple sv. Erharda a sv. Uršuly, kde je jedno podlaží postaveno v románském a druhé v gotickém slohu. Chlum sv. Máří Magdalény Poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény patří mezi klíčová poutní místa na hranicích Čech a Bavorska. Na konečné podobě barokního areálu, který vznikl mezi léty 1687 – 1728 na místě gotického kostela, se podíleli především Jean Baptista Mathey a Kryštof Dientzenhofer. i map menu www