Expozice s názvem Cesta do pravěku Blanenska je umístěna ve čtyřech místnostech v přízemí blanenského zámku, z nichž každá reprezentuje určité archeologické období. Jak z názvu expozice vyplývá, návštěvníci postupují proti proudu času od nejmladších období až po ty nejstarší. První místnost je věnována období raného středověku a době římské, dále se pokračuje přes dobu železnou a bronzovou až do doby kamenné, které je věnována poslední místnost. V každé místnosti se kromě obecné charakteristiky daného období rozebírají klíčová témata spojená s regionem Blanenska. Pro raný středověk je to zejména hutnictví a železářství zjištěné výzkumy ve střední části krasu. Pro dobu železnou je stěžejní záležitostí rituální jeskyně v Býčí skále, v době bronzové je vyzdvižena lokalita okolo Bořitova a pro dobu kamennou je to využívání jeskyní zejména v průběhu staršího neolitu a paleolitu, kdy Moravský kras obývali neandrtálci. Expozice využívá sbírkové předměty, archeologické nálezy, ze sbírek muzea, ale také zápůjček z Moravského zemského muzea, z Archeologického ústavu Akademie věd Brno, Muzea regionu Boskovicka nebo Vlastivědného muzea v Olomouci. Komplexně pojaté téma pravěkého osídlení regionu Blanenska nebylo dosud expozičně ani publikačně řešeno, přestože právě na Blanensku byly ve druhé polovině 19. století, díky osobnosti Jindřicha Wankla přezdívaného otcem moravské archeologie, objeveny v jeskyních Moravského krasu nejstarší pozůstatky po lidských společnostech. Specifikem archeologie regionu je skutečnost, že se nejedná se o klasickou starou sídelní oblast. Zejména díky využívání jeskyní Moravského krasu byl region trvale osídlen jen výjimečně. Pro přiblížení tématu expozice pracuje s replikami a rekonstrukcemi předmětů, modely, videorekonstrukcí vzniku neolitického domu nebo vědeckými malbami Libora Baláka a kresbami manželů Dvorských. Návštěvníci tak mohou porovnat nálezový stav předmětů a prostřednictvím replik poznají, jak předměty vypadaly, když se používaly. Průvodcem po expozici je komiksová postava Karla Pazourka, který téma přibližuje převážně dětem prostřednictvím přirovnávání objevů archeologa k detektivní práci. Expozice je přístupná osobám na vozíku a je zpracovaná i pro nevidomé návštěvníky. V expozici je možné využít audioprůvodce nebo si zahrát hru Geofun, která prostřednictvím rozšířené reality zpřístupňuje expozici nejen návštěvníkům na vozíku, kteří se do všech zákoutí nedostanou, ale jistě pobaví také děti. V části věnované ranému středověku mohou návštěvníci odemykat a vstoupit do modelu slovanské zemnice, otáčet vitrínami a objevovat předměty nebo teorie zobrazující dění v Býčí skále. Mohou se dotknout replik materiálu a nářadí z bronzařské dílny nebo nářadí prvních zemědělců v neolitu. Do jeskyně Kůlna k uloženým mamutím klům je pak dovede jeskynní prolézačka se zastávkou u magdalénských lovců v jeskyni Pekárna. K expozici je v muzeu přístupná herna s archeologickým pískovištěm a zábavným objevováním historie prostřednictvím tajemných skříněk, před virtuálním zrcadlem si mohou návštěvníci vyzkoušet kostýmy z různých období a na dotykové obrazovce zahrát tematické hry nebo se dozvědět něco o činnosti muzea. V expozici Cesta do pravěku Blanenska čeká návštěvníky také legendami a teoriemi opředená „princezna“ z nedaleké jeskyně Býčí skála. Její kostru objevil v Předsíni Býčí skály téměř před sto padesáti lety otec moravské archeologie a zakladatel tradice blanenského muzejnictví, doktor Jindřich Wankel. Chystaná rekonstrukce postavy včetně oděvu a šperků vychází z předchozích studií její možné podoby a současných poznatků archeologického bádání. Poskytuje tak nový pohled na to, jak mohla taková princezna vypadat. Unikátní Wanklův objev jeskynní svatyně ze šestého století př. n. l. v Býčí skále zahrnoval kromě velkého počtu luxusních předmětů také kostry zhruba 40 lidí, ze kterých se dodneška dochovaly pouze lebky. Zatímco většina lebek se podobně jako další nálezy z velkého objevu z roku 1872 dostala do sbírek Naturhistorisches musea ve Vídni, jednu lebku čekal osud jiný. Jednalo se o lebku ženy, pod níž byl objeven shluk čtyř zmačkaných zlatých páskových spon, které by řadily její nositelku mezi tehdejší vyšší společenskou vrstvu. Po dlouhá léta zůstala lebka uchována ve Wanklově a Absolonově rodině, kde se jí tradičně přezdívalo „princezna“. Nemáme písemné důkazy o tom, že ji tak nazýval už sám Wankel. Důvody, které ho vedly k tomu, že si lebku ponechal ve své sbírce, dnes už nejspíš nezjistíme, můžeme se jen domnívat, že ho k ní poutal jistý emoční, snad romantický vztah, díky kterému se lebka později stala součástí sbírek Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea. Kromě lebky princezny si Wankel ponechal ještě železný prsten a kost z medvěda. Sochař Ondřej Bílek pro vytvoření postavy princezny použil rekonstrukci obličeje, kterou vytvořil spolu s Evou Vaníčkovou z Centra kulturní antropologie Pavilonu Anthropos v Brně. Vzhledem k záměru zakomponovat do nové podoby princezny i párové zlaté vlasové spony, jež měly být nalezeny pod její lebkou, bylo zvoleno odlišné ztvárnění jejího účesu než v roce 2016. Výška a proporce postavy byly určeny dle tehdejšího průměru stanoveného na základě dostupných antropologických analýz. Tělo bylo vytvořeno metodou 3D skenování, aby odpovídalo výšce ženské postavy v tomto období dějin,“ dodal sochař. Rekonstrukci ručně tkaného ženského oděvu a závoje na základě dosud známých textilních fragmentů ze starší doby železné a soudobých ikonografických pramenů vytvořila Kristýna Urbanová. Celá tkanina je po nabarvení přízí utkána na rekonstrukci dřevěného tkalcovského stavu s hliněnými závažími. Takový postup dovoluje přiblížit se v nejvyšší možné míře textiliím, které máme z doby halštatské dochované v archeologických kontextech na našem území a v oblasti střední Evropy. Doba výroby takové tkaniny se pohybuje v řádech týdnů. Obsah Titulní strana Obrazy z Moravského Švýcarska - video Muzeum Blanenska Moravský Kras Jeskynní potapěči Jindřich Wankel Československý lev Dějiny zámku Hugo Frantz starohrabě Salm Olomoučanská keramika Archeologie Poklad stříbrných mincí Tajemství Býčí skály Legendární princezna z Býčí skály Pohřební vůz Blanenská umělecká litina Archeologie Karl Ludwig von Reichenbach