Moravský kras je krasová oblast, geomorfologický podcelek Drahanské vrchoviny mezi Brnem a městysem Sloup. Je to severojižně protáhlé území o délce 25 km a šířce asi 3,5–6 km ve tvaru obráceného L, tvořené devonskými vápenci macošského souvrství, starými asi 380 milionů let. Samotná krasová krajina, vyvinutá na těchto vápencích, je ale mnohem mladší. Dnes zachovalé nápadné krasové jevy jsou většinou asi 200 tisíc let staré nebo mladší, některé vznikají i v současnosti. Oblast, které dnes říkáme Moravský kras, byla po dvě staletí známa jako Moravské Švýcarsko. Od skončení poslední mořské záplavy v mladších třetihorách se vyvíjela již současná krasová krajina, z nejstarších krasových jevů ale dnes zůstaly jen nepatrné zbytky. Hlavní jeskynní systémy, jak je známe dnes, se vytvořily během posledních dvou ledových dob ve čtvrtohorách. Moravský kras přitahoval pozornost lidí odedávna. První jeho lidští obyvatelé – neandertálci – využívali jeskyně jako úkryt. Tak tomu bylo v jeskyni Kůlna. Také lovci sobů a koní ze samého konce ledových dob, takzvaní magdalénienci, rádi využili pohostinnosti velkých jeskyní k bydlení i k porcování kořisti a dalším aktivitám. Nejtypičtější takovou lokalitou je jeskyně Pekárna u Ochozi. S nástupem novověku, renesance a baroka přicházejí kopáči do podzemí vyzvedávat kosti obrů, draků a jednorožců, nejen jako léčivo nebo talismany, ale i jako suvenýry pro návštěvníky. První ucelenější popis jeskyní zdejšího kraje podal v roce 1663 Martin A. Vigsius v knize se sáhodlouhým barokním názvem Vallis baptismi alias Kyriteinensis, česky Údolí křtu neboli Křtinské. Postupně se tu od druhé poloviny 18. století angažují místní kopáči, skalníci a badate- lé, kteří popsali a prolezli mnoho menších jeskyní a skal. V jejich stopách nebo doprovodu přicházejí urození, kteří měli tehdy dostatek času, motivace a prostředků, zejména to byli Salmové a Lichtenštejnové. Po roce 1850 přichází zvědavý lékař salmovských hutí Jindřich Wankel. Zkoumá vývěry Punkvy, sestupuje do jícnu Rudického propadání, sbírá kosti medvědů, lvů a hyen ve Sloupských jeskyních, pozůstatky a nástroje pravěkých lidí. Právě osobnost Jindřicha Wankla nadlouho zastíní všechny ostatní, bude to on, kdo založí četné vědní obory krasového výzkumu. Po Jindřichu Wanklovi také zůstávají alespoň sporé artefakty spojené s jeho životem a dílem. Přestože většina jeho nálezů a sbírek je dnes nedostupná k dlouhodobému vystavení, zbývající předměty tvoří zajímavý náhled na Wanklův život a svět. Nahlédnout do něj můžete v expozici Obrazy z Moravského Švýcarska. Obsah Titulní strana Obrazy z Moravského Švýcarska - video Muzeum Blanenska Moravský Kras Jeskynní potapěči Jindřich Wankel Československý lev Dějiny zámku Hugo Frantz starohrabě Salm Olomoučanská keramika Archeologie Poklad stříbrných mincí Tajemství Býčí skály Legendární princezna z Býčí skály Pohřební vůz Blanenská umělecká litina Karl Ludwig von Reichenbach Moravský kras