HISTORIE O stavbě Muzea v Hradci Králové se začalo živě diskutovat již na sklonku devatenáctého století. V prosinci roku 1897 si starosta František Ulrich u pražského architekta Jana Kouly (1855–1919) vyžádal „návrh a náčrty muzejní“ budovy, které profesor české Techniky dodal v květnu následujícího roku. Úpravy komplikovaného terénu ovšem zahájení stavby odsunuly a ve chvíli, kdy k ní mohlo být přistoupeno, Ulrich již Koulovu neorenesanční studii akceptovat nemohl. Nejlépe to pochopíme, když ji srovnáme s mladším Okresním domem a uvědomíme si, jak propastný rozdíl mezi nimi je. Ulrich proto vypracování nového projektu svěřil Janu Kotěrovi. František Ulrich Právník, starosta města Hradce Králové. František Ulrich vystudoval gymnázium v Hradci Králové a v letech 1876-1881 právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po vykonání nezbytné soudní praxe byl v roce 1885 promován na doktora práv. Poprvé byl zvolen členem městského zastupitelstva v roce 1889. Když roku 1893 náhle umírá městský radní Ladislav Jan Pospíšil, jenž se zasloužil o zrušení královéhradecké pevnosti, je F. Ulrich jmenován na jeho místo. Ulrichovo vzdělání, svědomitost a pracovní nasazení přispělo roku 1895 k jeho zvolení starostou města. V čele hradecké radnice pak nepřetržitě působil až do roku 1929. Zasloužil se o proměnu Hradce Králové v moderní správní, školské i hospodářské centrum severovýchodních Čech. Při výstavbě města spolupracoval s řadou významných architektů jakými byli zejména Jan Kotěra a Josef Gočár, ale řada dalších, např. Vladimír Fultner, Bohumil Weigant, Václav a Jan Rejchlové, Oldřich Liska.