NÁVRHY • • • • • • • • • • • • • • • • finální výkres předního průčelí prvotní Kotěrova skica již s výslednou siluetou, avšak se značným secesním dekorem prvotní Kotěrova skica již s výslednou siluetou, avšak se značným secesním dekorem skica inspirovaná radikálně zjednodušenou studií od J. Gočára Srovnáme-li všechny varianty projektu budovy, zjistíme, že se liší pouze v detailech. Již na prvních skicách je načrtnuta její výsledná silueta, monumentální vstup završený kupolí i asymetrická půdorysná dispozice, kterou Kotěra jako jeden z prvních Evropanů reagoval na asymetrické půdorysy amerického architekta Franka Lloyda Wrighta (1867–1959). Přesto je mezi studií z roku 1907 a definitivním projektem zásadní rozdíl, což nás nutí položit si otázku, jak Kotěra mohl během tak krátké doby dospět k tak nebývale modernímu pojetí? Odpověď pravdě asi nejbližší najdeme v autobiografii architekta Josefa Gočára, který v letech 1905–1908 pracoval jako šéfarchitekt v Kotěrově ateliéru: „V roce 1908 prof. Kotěra onemocněl a byl jsem na jeho odporučení jmenován vídeňským ministerstvem vyučování jeho zástupcem ve škole po dobu jeho nemoci. V čase od 1. února do konce dubna.“ Gočár ovšem svého někdejšího učitele nezastupoval jen v jeho ateliéru na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, nýbrž i v jeho soukromé projekční kanceláři, kde vypracoval a signoval plány, které v březnu roku 1908 kuratorium královéhradeckého muzea schválilo. Gočárova radikálně zjednodušená studie z roku 1907, která se nemohla „ještě vymanit z dekorativních sklonů“, jistě Kotěru inspirovala a na jejím základě pak vypracoval plány, podle nichž byla budova realizována. Josef Gočár Architekt, urbanista, jeho díla z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vystudoval reálné gymnázium v Pardubicích, stavitelství na Vyšší průmyslové škole v Praze (1898-1902), Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1903-1905), kde byl žákem Jana Kotěry. V letech 1905-1908 vedl Kotěrův ateliér, poté se osamostatnil. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, Společnosti architektů, založil Skupinu výtvarných umělců a s Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny. Roku 1924 se stal profesorem architektury na AVU (1928-1931 jejím rektorem). Jeho architektonický styl se vyvíjel od historismu přes secesi, kubismus, národní styl rondokubismus až k funkcionalismu a konstruktivismu. Kromě projektů v Praze a v řadě dalších míst ovlivnil Josef Gočár zejména podobu nové výstavby města Hradce Králové, jak četností svých realizací, tak svým regulačním plánem z let 1926-1928, kterým založil dodnes aktuální urbanistickou koncepci města.