Geologie Zkamenělé zbytky třetihorního moře na Moravě Mořské ryby tzv. menilitového souvrství patří k nejvýznamnějším zkamenělinám moravských třetihor. Díky dokonalým fosilizačním podmínkám se zachovaly v neuvěřitelných detailech. Jsou svědectvím existence mořského prostoru na území Moravy před 30 miliony let, které ještě v paleogénu propojovalo Indický oceán s Atlantickým i Severním mořem. V průběhu alpínského vrásnění se dno vyzdvihlo a vznikla moravská pohoří jako Beskydy, Hostýnské vrchy, Chřiby či Ždánický les. Za posledních třicet let pracovníci geologicko-paleontologického oddělení vytvořili největší sbírku těchto fosilních ryb v České republice. Její zpracování probíhá na široké mezinárodní úrovni. K nejvýznamnějším nálezům patří např. hlubinné ryby se zachovanými světelnými orgány z čeledí štětinozubkovitých, světelníkovitých, stříbrnáčovitých, ale i mnoho dalších zajímavých ryb jako je klunatka, červenice, havýš nebo platýs a štítovec. Bylo objeveno na 40 druhů ryb a 12 druhů žraloků. Ze žraloků se nám dochovaly jen zuby vzhledem k jejich chrupavčité kostře. Unikátní jsou potom nálezy dvou druhů ptáků, zbytky želvy a hmyzu. Mapa lokalit rybí fauny menilitového souvrství. Paleogeografická mapa Evropy v období paleogénu (35-40 mil. let), podle Rögla (1998). Rozdělení společenstva ryb dle hloubkových zón oceánu.