Ptáci Vlha pestrá Racek bělohlavý Kachnička mandarínská Ptáci (Aves) Asi nejnápadnější změny můžeme pozorovat mezi ptáky. Početnost mnoha z nich se neustále snižuje i přes různá ochranářská opatření (např. ptáci polní krajiny). Některé druhy, které byly v minulosti plošně rozšířené, se pak koncentrují do malých lokálních populací, které jsou tím více náchylné k případnému zániku. Také vlivem změny klimatu a potažmo změnou potravní základny dochází k posunu areálu mnoha z nich, a tak z našeho území mizí některé druhy, ale zároveň se k nám dostávají druhy nové. Asi největší změny můžeme pozorovat u vrubozobých, kdy se k nám z různých chovů, ale i přirozenou cestou dostávají nové druhy. Racek bělohlavý (Larus cachinnans) Kachnička mandarinská Vlha pestrá (Merops apiaster) Poznávací znaky: jeden z nejbarevnějších ptáků naší fauny s výrazně dlouhým špičatým zobákem, úzkými trojúhelníkovitými křídly a prodlouženým prostředním párem rýdovacích per, hnízdí v písčitých stěnách, zejména březích pískoven a lomů; Exoticky vybarvený druh ze skupiny srostloprstých byl donedávna typickým představitelem jihoevropské fauny. Severní hranice areálu výskytu dosahovala přibližně do Maďarska a jen ojediněle hnízdily vlhy i na jižním Slovensku. Živí se velkým hmyzem, jako jsou vážky, včely, vosy nebo motýli, které loví obratně v letu. Hnízdí v koloniích o několika nebo i desítkách párů. Hnízdo si pár vyhrabává v hlinitých nebo písčitých stěnách ve starých pískovnách apod. Koncem minulého století začala silná expanze tohoto druhu severním směrem a to nejen do střední Evropy, ale až do Skandinávie. V naší republice je nejvíce hnízdních kolonií na jižní Moravě. Kachnička mandarinská (Aix galericulata) Poznávací znaky: samci v období námluv velice pestře zbarveni a nelze je zaměnit s žádným jiným druhem kachny volně žijícím na našem území; Původní je na Dálném Východu, v Číně, Japonsku a Tchaj-wanu. Díky krásnému svatebnímu šatu samců se stala oblíbeným předmětem chovu v zoologických zahradách i soukromých chovech. Do Evropy byla dovezena během 18. století. Na území Velké Británie a Evropy se volně vyskytuje odhadem kolem 10 000 jedinců. Na území ČR je do r. 1978 uváděn výskyt 4 exemplářů a zejména od r. 2003 vzrostl počet pozorování na našem území hlavně v mimohnízdní době. Pravidelně hnízdit u nás začala přibližně od r. 2011 v Brně na Svratce, kde nyní žije kolem 20 jedinců. Racek bělohlavý (Larus cachinnans) Poznávací znaky: do 80. let 20. století ztotožňován s rackem stříbřitým, od kterého byl později vyčleněn jako samostatný druh; Hnízdí od severního pobřeží Černého moře na východ přes severní Kaspické moře po východní Kazachstán. V ČR bylo hnízdění poprvé doloženo v r. 1990 na vodním díle Nové Mlýny, další pár zahnízdil na témže místě až r. 1996. Od té doby u nás hnízdí pravidelně desítky párů a stovky ptáků u nás každoročně zimují na nezamrzlých tocích a často i na smetištích. Živí se různorodou potravou včetně mršin a odpadků.