Werkbund osada Baba Jste mimo souřadnice domy architekti model 3D model 3D kontakty Úsporný jednopatrový dům s plochou střechou plně využitelnou jako terasa (solárium) navržený Vojtěchem Kerhartem pro spisovatele Václava Řezáče, byl ukázkou velké racionality a ekonomie bydlení pro střední vrstvy. Svým stylem odkazuje k obdobným realizacím vídeňské výstavy rakouského Werkbundu. Původní dům byl časem znehodnocen stavebními úpravami. Vojtěch Kerhart (*1892 Poděbrady +1978 Poděbrady) Architekt a představitel meziválečného funkcionalismu. Často spolupracoval se sochaři na tvorbě památníků. Mnohé z nich jsou chráněny jako kulturní památky. Provozoval vlastní projekční kancelář a byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy. Na Babě navrhl dům pro spisovatele Václava Řezáče. 1911-1922 studium architektury na ČVUT v Praze 1914-1916 vojenská služba v rakousko-uherské armádě 1916-1920 vojenská služba v československých legiích na Rusi, návrat přes Vladivostok a Kanadu v hodnosti majora 1922-1923 zaměstnán na Ministerstvu zdravotnictví 1924-1925 zaměstnán na Ministerstvu obrany 1925-1948 samostatný architekt v Praze a v Poděbradech 1948-1957 zaměstnán ve státních projektových ústavech Významné realizace 1924 kasárna, Pardubice 1926 Vyšší hospodářská škola, Poděbrady 1927-1928 pomníky prezidenta T. G. Masaryka, Poděbrady, Kroměříž, Nitra (spolupráce s Otto Gutfreundem) a Kolín (spolupráce s J. Hruškou a K. Kotrbou) 1928 památník Napoleona Bonaparte, Žuráň 1929 Štefánikův dům, Praha-Nové Město (spolupráce s Janem Zázvorkou) 1930 pošta, Poděbrady 1932 rodinný dům Karla Řezáče, Baba, Praha-Dejvice 1933 rodinný dům Karly Moravcové, Baba, Praha-Dejvice jez a zdymadlo, Srnojedy u Poděbrad 1934 pomník Bedřicha Smetany, Poděbrady (spolupráce s Josefem Wagnerem) jez a hydrocentrála, Lysá nad Labem vila, Dobřichovice 1934-1937 obytné domy pilotů, dílny a četnická stanice, letiště Praha-Ruzyně 1935 kasárna, Tábor 1937 rozhlasová stanice Praha II, Mělník 1938 rozhlasová stanice Brno II, Dobrochov kolonáda, Poděbrady 1939 náhrobek Karla Čapka, Praha-Vyšehrad vila, Volyně 1948 pomník obětem okupace, Poděbrady (spolupráce s K. Lidickým) 1957 pomník Jana Husa, Husinec (spolupráce s K. Lidickým) 1958 kiosek na Riegerově náměstí, Poděbrady Na Ostrohu 56, č. p. 1707 Dům Václava Řezáče Architekt: Vojtěch Kerhart Stavitel: Václav Jíra dům Řezáč v současnosti, 2020 dům Řezáč, původní stav (severovýchodní nároží) Majitel Václav Řezáč Václav Řezáč (1901-1956) patřil mezi nejvýznamnější představitele českého psychologického románu. Okupaci přečkal v dětské rubrice Lidových novin, aby se po roce 1948 jedním z hlavních prorežimních autorů ve jménu nového modelu socialistické literatury. Od roku 1949 byl ředitelem nakladatelství Český spisovatel až do roku 1956, kdy spáchal sebevraždu.