Pohyb duše TVŮRCI Alfons Mucha (1860– 1939) Nejvýznamnější český představitel ornamentálně dekorativního stylu Art nouveau, proslulý tvůrce plakátů a všestranný návrhář, se již v devadesátých letech 19. století prosadil i svými knižními ilustracemi, například k dílu Scènes et épisodes de l’histoire d’Allemagne od Charlese Seignobose (z roku 1892). Jeho vrcholným dílem v této oblasti jsou pak ilustrace k Otčenáši (Le Pater) z roku 1899, kterými se Mucha prezentoval na Světové výstavě v Paříži roku 1900 a do nichž vložil – podle svých slov – mnoho ze svého srdce a duše. Ladislav Šaloun (1870–1946) Sochař, významný představitel české symbolistní plastiky. Podílel se na sochařské výzdobě řady pražských veřejných budov, včetně Obecního domu. Jeho nejznámější realizací je pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze (1901–1915). Věnoval se též knižní grafice. Byl členem pražského Theosofického spolku, zajímal se o okultní nauky a pořádal spiritistické seance. František Bílek (1872–1941) Sochař, grafik, ilustrátor a návrhář, patrně nejosobitější protagonista českého secesního symbolismu, uznávaný jak modernisty z řad členů Spolku výtvarných umělců Mánes, tak okruhem katolické moderny. Po studiu malířství na pražské Akademii přešel k profesoru Josefu Mauderovi na Uměleckoprůmyslovou školu studovat sochařství. Roku 1891 odjel na stipendium do Paříže (Académie Colarossi), jeho pařížské práce však byly v Praze nevybíravě odmítnuty a stipendium mu bylo ukončeno. Roku 1893 se vrátil do rodného jihočeského Chýnova, kde se věnoval kromě jiného i keramické tvorbě, později si postavil vilu v Praze na Hradčanech (dnes expozice Galerie hlavního města Prahy). Jan Preisler (1870–1918) Malíř, ilustrátor a grafik, vůdčí osobnost české moderní malby přelomu století. Absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde později též pedagogicky působil jako externí profesor kresby, byl aktivním členem Spolku výtvarných umělců Mánes (mj. redaktor spolkového časopisu Volné směry). Stal se obdivovaným reprezentantem lyrického symbolismu, nejvýrazněji vyslovujícím bolestné pocity i nadějná očekávání mladé umělecké generace. Jan Konůpek (1883–1950) Knižní grafik, malíř. Absolvent architektury na české technice a Akademie výtvarných umění v Praze. Byl jedním ze zakladatelů sdružení Artěl a Sursum, druhé jmenované založil společně s Josefe Váchalem a Janem Koblihou. Od roku 1907 se věnoval knižní a užité grafice. V jeho tvorbě se prolínají vlivy geometrizující secese s mysticismem. Josef Váchal (1884–1969) Grafik, malíř, typograf, spisovatel. Původně se vyučil knihvazačem, poté absolvoval soukromé výtvarné kurzy. Společně s Janem Konůpkem a Janem Koblihou založil umělecké sdružení Sursum, byl vůdčí osobností pozdního symbolismu, inspirující se okultními vědami stejně jako brakovou a lidovou literaturou.