Ornament TVŮRCI Vojtěch Preissig (1873–1944) Grafik, malíř, člen Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1898–1902 působil v Paříži, krátce i v ateliéru Alfonse Muchy. Pracoval tehdy pro časopisy L’Art décoratif, Frou-Frou a L’Assiette au beurre. Významná osobnost moderní české grafiky, knižní tvorby a typografie. Angažoval se v prvním i druhém odboji. Franta Anýž (1876–1934) Franta Anýž se specializoval na práci s kovem. Sám byl vynikajícím návrhářem, nicméně realizoval též díla bezpočtu dalších umělců. Zakázky prováděl od roku 1902 ve vlastních ateliérech. Krátce před vypuknutím první světové války otevřel slévárenský závod v Praze-Holešovicích. Působil v oblasti uměleckého řemesla, dekorativního sochařství i tovární produkce moderně pojatých předmětů denní potřeby, zejména osvětlovadel. Podílel se na dokončení pražské katedrály sv. Víta. Secesní práce z dílny Franty Anýže spojuje bujná, až živelně pojatá vegetace, překypující energií. Josef Ladislav Němec (1871–1943) Velký podíl na rozšíření secesního stylu v českém šperkařství patří uměleckým školám. V Praze působila kromě Uměleckoprůmyslové školy i Odborná škola pokračovací pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, ryjce a pasíře, kterou povinně navštěvovali adepti příslušných řemesel z Prahy a jejích předměstí. V počátcích pokračovací školy v jejím správním výboru zasedal mj. František Křižík. Vůdčí osobností praktického vyučování se stal zlatník Josef Ladislav Němec. Velký prostor školním pracím, realizovaným dle Němcových návrhů, věnoval časopis Volné směry. Odborná škola v Turnově V roce 1884 byla v Turnově, centru kamenářského kraje v severních Čechách, založena Odborná škola pro úpravu drahokamů. Program školy byl záhy rozšířen o další obory a na sklonku 19. století se ustálil název ústavu C. k. odborná škola pro broušení drahokamů a zlatnictví i klenotnictví v Turnově. Škola působí dodnes. Po celou dobu své existence je jedinou odbornou školou v českých zemích, která se specializuje na glyptiku (umělecké rytí a řezání drahých kamenů). Zásadní příspěvek turnovské školy do podoby českého secesního šperku však nacházíme zejména v oblasti práce s broušeným českým granátem. Český granát v secesi Český granát, odborně nazývaný pyrop, je drahý kámen jedinečné sytě červené barvy, připomínající barvu krve. Na rozdíl od jiných druhů granátu se nachází pouze v oblasti českých zemí, a to obvykle ve formě drobných zrn. Uplatnil se proto již v minulosti jako kámen skupinový. Monochromní plochy šperků tvoří kaménky kladené těsně vedle sebe. Efektu tohoto dlaždicového neboli pavé zasazení beze zbytku využilo 19. století. Granátový šperk se tehdy stal jedním ze symbolů obrozujícího se národa a jeho kultury. Na tradiční techniku i význam českého granátu přirozeně navázalo šperkařství v období secese. Pulzující křivky šperků hřebenů, broží, závěsů i spon tvoří nedělený proud rudých granátů.