Geometrie TVŮRCI Leopold Bauer (1872–1938) Architekt a návrhář, žák profesora Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění. Patřil k nejnadanějším Wagnerovým žákům pocházejícím z českých zemí (v Bauerově případě Slezska). Zde také Bauer realizoval řadu svých staveb, vily v Krnově a také v Brně, budovu Priessnitzova sanatoria v Lázních Jeseník nebo později obchodní dům Breda v Opavě. Jaroslav Benda (1882–1970) Knižní grafik a typograf. Absolvent Uměleckoprůmyslové školy a Akademie výtvarných umění v Praze. Po roce 1905 byl představitelem geometrizující secese, v jejímž duchu vytvořil řadu knižních obálek a dekorativních návrhů tapet, knihařských papírů, písem a značek, které uplatnil na půdě uměleckého sdružení Artěl. Vratislav Hugo Brunner (1886–1928) Malíř, grafik, typograf. Studoval Akademii výtvarných umění v Praze, působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, byl jedním ze spoluzakladatelů Artělu. Těžiště jeho práce spočívá především v knižní grafice, od přelomu století rozvíjel dekorativní styl v oblasti výzdobných prvků, kombinující geometrické a ornamentální motivy. Kromě knižní grafiky se věnoval také tvorbě ex libris, plakátů a dětských hraček. Josef Hoffmann (1870–1956) Brtnický rodák Josef Hoffmann (1870–1956) byl významný rakouský architekt a průmyslový výtvarník. Vystudoval státní průmyslovou školu v Brně a Akademii ve Vídni (v ateliéru Karla Hasenauera a Otto Wagnera). Od roku 1899 působil jako profesor architektury na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. V roce 1903 založil s Kolomanem Moserem a Fritzem Wärndorferem sdružení a uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte. Po smrti Otto Wagnera byl považován za nejvýznamnějšího rakouského architekta své doby. Pavel Janák (1882–1956) Architekt, urbanista, designér, teoretik a pedagog, klíčová osobnost české umělecké scény první poloviny 20. století. Od roku 1899 studoval na české technice, krátce i na německé, a v letech 1906–1907 na vídeňské Akademii u profesora Otto Wagnera. Po návratu z Vídně prosazoval v užité tvorbě tvarově reduktivní a geometrické tendence, jež stály na počátku jeho mnohovrstevnaté výtvarné činnosti. V předválečné éře spoluzakládal výtvarné formace zásadního významu (sdružení Artěl, Skupinu výtvarných umělců, Pražské umělecké dílny, Svaz českého díla). Marie Křivánková (1883–1936) Návrhářka šperků Marie Křivánková zahájila svou profesní dráhu u firmy Maxe Schobera, jednoho z největších pražských klenotnických závodů, který proslul v prvních letech 20. století neoempírově laděnými šperky s českými granáty. Brzy poté návrhy Marie Křivánkové obohatily produkci Schoberova závodu o lineárně pojatá díla, založená na geometrickém řádu. Základními prvky zlatých prolamovaných šperků bývají spirály z nepravého filigránu, zrnka napodobující starobylou techniku granulace a jemné řetízky, zakončené kousky perleti. V tvorbě šperků tohoto rázu Marie Křivánková pokračovala i po první světové válce, tehdy již pod hlavičkou své vlastní firmy. Vliv stylu „à la Křivánková“ přetrval v českém šperku nejméně do dvacátých let. Charles Rennie Mackintosh (1868–1928) Významný skotský architekt a designér, průkopník evropské secese, zakladatel skupiny The Glasgow Four. V jeho designérském díle se spojují vlivy Dálného východu (Japonska), evropského symbolismu i inspirace keltskou ornamentikou. Mackintoshova koncepce geometrické secese ovlivnila členy vídeňského sdružení Wiener Werkstätte. Alfred Roller (1864–1935) Malíř, grafik a scénograf. Roller byl jedním ze zakladatelů spolku Vídeňská secese, v roce 1902 působil jako jeho předseda. Jeho plakáty pro spolek patří k nejvýraznějším; významně se podílel také na úpravě spolkového časopisu Ver Sacrum. Po úspěchu jeho scénické úpravy Wagnerovy opery Tristan a Isolda se stal scénografem Vídeňské opery. Max rytíř Spaun (1827–1897) Nový majitel huti Lötz Max rytíř Spaun již na konci 19. století navázal velmi plodnou spolupráci s předními umělci Rakousko-Uherské monarchie a ve sklárně realizoval jejich návrhy. Jednalo se například o vídeňské umělce Josefa Hoffmanna, Kolomana Mosera či Juttu Sika nebo o v Berlíně žijící malířku a návrhářku Marii Kirschnerovou. Argentor Rakouská firma Argentor v letech 1902–1970 vyráběla jídelní příbory, stolní nádoby, svícny, hodinové schránky, rámy na zrcadla a další předměty denní potřeby. Navrhovali pro ni i umělci pracující pro vídeňské uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte. Své výrobky představovala na uměleckoprůmyslových výstavách.