1945- 1960 Imperialisté, naší mírovou ocelí zalijeme vaše válečné chřtány! Jedno z propagandistických hesel 50. let Dárek K.Gottwladovi z KSČ Blansko, agitační plakáty z 50.let Agitační plakát z 50.let Dárek K. Gottwaldovi z Technolenu Svitavy Busta J. V. Stalina Čestné občanství K.Gottwaldovi z Nového Města na Moravě Agitační plakát z 50.let Agitační plakát z 50.let Agitační zemědělský plakát z 50.let Antonín Zápotocký na náměstí Svobody v Brně, 50.léta Brigádníci Čs. svazu mládeže v Ostravě,1951. Foto K. O. Hrubý Dožínky ve Šlapanicích u Brna v roce1953. Foto K. O. Hrubý Odhalení pomníku osvobození v Brně 28. dubna 1955 Oslavy 1. máje 1951 v Brně. Foto K. O. Hrubý Osobní závazek zaměstnankyně. podniku Rostex Prapor místní organizace KSČ Bosonohy Propagandistický komunistický plakát z 50. let Soška slévače od F.Hořavy Soška vojáka s dělostřeleckým nábojem Sádrová kopie sochy Sbratření Karla Pokorného, 1947 Upomínkové těžítko ruky s kladivem z brněnských sléváren Upomínkové těžítko ve tvaru kovadliny Upomínkový předmět ve tvaru hornické sbíječky Upomínkový předmět věnovaný F. Píškovi od ZKL Brno Volební komunistický leták z roku 1946 Čestné občanství města Hodonín K.Gottwaldovi V roce 1945 vstoupila Morava a celé Československo do nového světa. Německo a velká část Evropy ležely v troskách, staré velmoci ztratily význam. Někteří historici mají dosud za to, že další osudy země a jejích obyvatel byly předurčeny tzv. rozdělením sfér vlivu mezi Sovětský Svaz a Západ. Ve skutečnosti představovala budoucnost, tak jako v každé jiné historické situaci otevřenou nepopsanou knihu. Možná bylo Československo skutečně předurčeno stát se panstvím komunistů, o konkrétní podobě procesu, který k tomu vedl, však rozhodovala sama tehdejší společnost a dalším generacím včetně nás tak zanechala jedinečný příběh a dědictví, které můžeme zkoumat a nacházet v něm odpovědi na aktuální otázky. I společnost, její hodnoty, myšlení a očekávání se totiž po zkušenostech Mnichova, okupace a průběhu války proměnily. Postoje a činy politiků, ale i bezejmenných obyvatel byly pro další vývoj stejně důležité, jako strategické plány supervelmocí. Patnáct let mezi koncem války a vyhlášením Československé socialistické republiky v roce 1960 proměnilo od základu politický, společenský, hospodářský i kulturní život. Tyto změny odstartovaly bezprostředně po válce, přesto lze celé období rozdělit ještě na dobu tzv. třetí republiky (1945–1948) a následnou dobu nástupu a konsolidace otevřené komunistické diktatury. Již první tři poválečná léta plná nadějí v lepší uspořádání osvobozené vlasti se však odehrála v podmínkách omezené politické plurality a pokřivování demokracie i právního státu. Množství a hloubka změn, které se během těchto let odehrály, lze srovnat s těmi, které nastaly po únorovém převratu a pro budoucnost země byly stejně důležité. Dobově se tato první etapa označovala jako národní a sociální revoluce. Právě v ní se otřásaly a proměňovaly hodnotové systémy, právě v ní jsou zakódovány těžkosti a dilemata při zpracovávání komunistické minulosti po roce 1989. Období tradičně vnímané jako epilog československé demokracie bylo spíše předehrou komunistické diktatury. Někteří historici a politologové označují tři poválečná léta jako limitovanou demokracii nebo pretotalitní režim. Vnímání tohoto období je stále plné rozporů. Přes zřetelné odchylky od ideálů masarykovského Československa, nebo právě díky nim, byla v období třetí republiky obnovena a právně zakotvena česká, resp. československá státnost. Sama poválečná společnost po roce 1945 očekávala dalekosáhlou změnu systému s pozitivní nadějí a s velkou mírou odhodlání. O to, kam až tato změna povede a co vše jí bude možné obětovat, se záhy rozhořel politický boj. Jeho první dějství vyhrála v poválečných volbách v roce 1946 komunistická strana. Po dalším roce a půl vyústil tento boj v dalekosáhlou politickou krizi, která vytvořila kulisy pro provedení připravovaného mocenského převratu. V únoru 1948 jím komunistická strana získala mocenský monopol. Éra pozdního stalinismu a jeho československých epigonů uvrhla zemi do desetiletí nevybíravého a brutálního pošlapávání lidských a občanských práv a nastolila ve společnosti atmosféru strachu. Protivníci KSČ byli pronásledováni. Celá řada moravských, hlavně lidoveckých politiků odešla po únoru za hranice a stala se důležitými osobnostmi československého politického exilu. Dlouholetému vůdci strany Msgre Janu Šrámkovi a jeho věrnému ministrovi pošt Františku Hálovi se ovšem útěk nepodařil a byli umístěni v brněnském domácím vězení. Perzekuce se zaměřila také na celé konkrétní skupiny obyvatel, jako byli představitelé církve či soukromí zemědělci a podnikatelé. Našla se také celá řada lidí, kteří se s novými poměry nechtěli smířit, často se však stali obětí provokací státní bezpečnosti. Ačkoliv se většina klíčových politických rozhodnutí v Československu odehrávala v Praze, i po moravské půdě občas kráčely velké dějiny. Na Olomoucku byl zorganizován pokus o krabičkový atentát na tři ministry vlády, který vešel do historie jako tzv. Krčmaňská aféra, V listopadu 1947 se na sjezdu v Brně odehrál střet o osud sociálně demokratické strany. Obě události patří k bezprostředním předehrám únorového převratu. V Brně také zatčením krajského tajemníka komunistické strany Otto Šlinga odstartovala cesta k politickému procesu s Rudolfem Slánským a jeho vykonstruovaným spikleneckým centrem, ve kterém komunisté nechali popravit jedenáct významných představitelů vlastní strany a který se stal symbolem československých stalinistických čistek. I v této atmosféře teroru a strachu zůstávala podpora komunisty zavedeného systému ve společnosti značně vysoká. V očích veřejnosti bylo spojenectví se Sovětským svazem garancí výsledků druhé světové války, samostatnosti a celistvosti státu. Zastrašující propaganda pomáhala zakrývat i vážné hospodářské problémy dvouletky a první pětiletky. Společnost přes některé projevy odporu unesla i měnovou reformu, která v roce 1953 obrala obyvatele o všechny úspory. Po zbytek 50. let se přechodně podařilo stabilizovat a zlepšit životní úroveň a opustit přídělový systém, který zde nepřetržitě fungoval od roku 1939. Obraz Klementa Gottwalda v generálské uniformě Slib úderníka-dopis Léta naděje a vzestup totality Model zemědělského stroje