Rukávová páska pro příslušníky odbojových skupin, která byla součástí leteckých dodávek zbraní 1938- 1945 „Češi a Slováci nikdy nepřijmou toto nesnesitelné potlačení svých svatých práv a neustanou ve svém boji…“ Dr. Edvard Beneš dne 16. března 1939 Československá pistole vzor 1924, používaná často odbojovými pracovníky nebo partyzány Skřipec z pozůstalosti pplk. Vladimíra Štěrby, krajského velitele Obrany národa v Uherském Hradišti Dřevěná lžíce z německé káznice v Lipsku (s iniciálami Č. N. D. O. v azbuce), která patřila Ondřeji Čermákovi z Křenovic, šachové figurky z chlebové střídy z policejní věznice gestapa v Kounicových kolejích Rukávová páska Jana Břečky z Jemnice, člena tamního Revolučního národního výboru v květnu 1945 Povinné označení pro židovské obyvatelstvo ve formě žluté šesticípé hvězdy s nápisem Jude bylo zavedeno 19. září 1941 Vězeňský oděv z koncentračního tábora Dachau s červeným trojúhelníkem a písmenem T(Tscheche), označující národnost vězně Protektorátní občanské legitimace, tramvajenka a průkazka Národního souručenství, protektorátní a říšské pracovní knížky Cedule se zákazem vstupu Židů do parku Lužánky v Brně Nástup 1. partyzánské brigády Jana Žižky v osvobozeném Zlíně v květnu 1945 Plakát o uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 Popraviště českých vlastenců pod sgrafitem sv. Václava v Kounicových kolejích v Brně Protižidovské nápisy v Olomouci, březen 1939 Sovětské tanky americké výroby typu Sherman na Křenové ulici 26. dubna 1945 V ýcvik československých vojáků ve Velké Británii, 1941-42, Velká židovská synagoga v Brně, zničená nacisty v noci 17. března 1939 Vězeňské boty s dřevěnou podešví s podkůvkami a cvočky z německých koncentračních táborů Blůza (battledress) příslušníka Čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii Kopie blůzy maršála R. J. Malinovského, velitele 2. ukrajinského frontu Osobní karta Ludvíka Kubíčka, vězně koncentračního tábora Osvětim Přilba bojovníka během povstání v květnu 1945 Sovětská pistole Tokarev vz. 1930 Vycházková uniforma příslušníka 311. čs. bombardovací perutě RAF Františka Zabloudila Období let 1939 - 1945 bylo pro Moravu a celé české země v novodobých dějinách nejtragičtější. Mnichovská dohoda v září 1938 znamenala konec první Československé republiky a jejímu nástupnickému státu nazvanému druhá republika bylo vymezeno jen 5,5 měsíce existence. Kromě pohraničních území připojených k nacistickému Německu se republika musela vzdát rozsáhlých území jižního Slovenska ve prospěch Maďarska a Těšínsko obsadili Poláci. Slovensko i Podkarpatská Rus dostaly autonomii a narůstaly zde separatistické nálady. Šok z Mnichova se také projevil nárůstem fašistických tendencí ve společnosti, neobjektivní kritikou politiky Masaryka s Benešem a prvními rasově motivovanými útoky vůči Židům. Hitlerovi však překáželo i okleštěné Československo a připravoval jeho konečnou likvidaci. Využil přitom situace ve východních částech republiky a po vyhlášení slovenské samostatnosti 14. března 1939 začala okupace zbytku českých zemí. O dva dny později oficiálně vznikl Protektorát Čechy a Morava jakožto autonomní součást Velkoněmecké říše a Maďaři dokončili okupaci Podkarpatské Rusi, kterou připojili ke svému území. Proces rozpadu Československa tím byl dokonán. Nacisté dali po vzniku protektorátu jasně najevo, jakým způsobem hodlají v nově obsazených zemích vládnout. Ihned po příjezdu jejich vojenských a bezpečnostních jednotek v březnu 1939 se rozeběhly první zatýkací akce nepohodlných jedinců. V protektorátu byla vybudována okupační správa v čele s říšským protektorem jakožto přímým Hitlerovým zástupcem. Prezident Emil Hácha zvolený již v prosinci 1938 sice nadále zůstával ve své funkci a existovala také protektorátní vláda, ale jejich pravomoci byly nacisty postupem času stále více oklešťovány. Obyvatelstvo pak bylo rozděleno do tří kategorií. Jednak šlo o říšskoněmecké státní příslušníky, kam patřili i Němci žijící předtím na území Československa (na Moravě žilo v době vzniku protektorátu asi 150 000 Němců). Druhou kategorií se stali protektorátní příslušníci, tedy obyvatelé s jinou než německou národností. Třetí kategorii představovali Židé a Romové, kteří se ocitli v postavení bezprávného obyvatelstva. Pokud jde o pozici Moravy v protektorátním systému, v Brně byla zřízena pobočka Úřadu říšského protektora, která fungovala do prosince 1941. Poté ji zrušil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Zemský úřad v Brně sice zůstal zachován, ale nacisté od počátku omezovali jeho kompetence. Dlouholetý moravský zemský prezident Jan Černý byl v červnu 1941 vystřídán Jaroslavem Cahou. Po jeho tragické smrti v lednu 1941 se funkce ujal Jaroslav Mezník, který měl kontakty s odbojovými organizacemi. Na podzim 1941 byl zatčen a 14. listopadu téhož roku tragicky zahynul v policejní věznici gestapa v Kounicových kolejích. Funkce zemského prezidenta už poté zůstala až do konce okupace neobsazena a úřad řídil jako viceprezident brněnský nacista JUDr. Karl Schwabe. Nacisté také využívali důležité moravské podniky pro svou válečnou výrobu a mnoho mladých lidí bylo donuceno pracovat pro říši v rámci tzv. totálního nasazení. Přes útlak okupačního režimu však obyvatelé protektorátu nerezignovali a brzy se mnozí zapojili do odbojové činnosti. Významná byla zejména činnost organizace Obrana národa, která měla na Moravě mimořádný rozsah. Vznikaly i další skupiny, ale nacistický bezpečnostní aparát v čele s tajnou státní policií (gestapem) v průběhu okupace mnoho z nich rozbil nebo výrazně ochromil jejich činnost. Tisíce zatčených odbojářů končily v nacistických věznicích, káznicích či koncentračních táborech a mnozí z nich zaplatili svou statečnost vlastním životem. Od pozdního léta 1944 se pak Morava stala cílem prvních náletů spojeneckého letectva a bombardována byla zejména významná průmyslová centra (Brno, Moravská Ostrava). Četné letecké útoky mířily i proti železniční dopravě. V průběhu dubna a počátku května 1945 bylo území Moravy osvobozeno jednotkami Rudé armády a Rumunské královské armády, přičemž v některých oblastech došlo k prudkým bojům s těžkými ztrátami všech zúčastněných stran. Blůza německého Afrikakorpsu, používaná příslušníkem 5. oddílu partyzánské skupiny Generála Luži, sovětský samopal PPŠ-41 Protektorátní a říšské pracovní knížky Morava ve stínu hákového kříže Britská radiová souprava typu 3 Mk.II – B2, která byla ve výbavě československých paravýsadků ze Západu v letech 1944-1945