1989- 1993 Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí… Text Petra Rady k písni Modlitba pro Martu, která se stala jedním ze symbolů tzv. sametové revoluce 1989 Odznaky a nálepky Občanského fóra s Václavem Havlem Volební plakáty politických stran a hnutí z 90. let Volební plakáty politických stran a hnutí z 90. let Generální stávka v Brně 27. listopadu 1989 Informace o založení Občanského fóra v Brně Zpravodaj Brněnského Občanského fóra Tričko s vyobrazením a nápisem Petr Cibulka vězeň svědomí z roku 1989 Koncem 80. let rostla nespokojenost s komunistickým režimem. Občané se museli nejenom nadále smiřovat s omezením svých práv a svobod, kromě toho bylo stále více patrné obecné zaostávání za západní Evropou. Životní úroveň ve srovnání například se sousedním Rakouskem byla viditelně nižší, v průmyslových oblastech rostly zdravotní problémy související s poškozeným životním prostředím. Přípustná přitom byla maximálně umírněná kritika stávajícího stavu, která nesměla směřovat vůči systému jako takovému či adresně vůči jeho špičkám. Režim byl chráněn nejen svým represivním aparátem, ale i obecným strachem z možného postihu. V letech 1988 - 1989 rostla aktivita opozice i počet občanů ochotných se na akcích opozice angažovat. K dosavadním disidentům se přidávali další, rodily se nové občanské iniciativy, přibývaly petice vyjadřující nesouhlas s režimem a postupně začínaly i pokojné protirežimní demonstrace. Ty byly potlačovány silou. Zásah proti studentské demonstraci v Praze na Národní třídě 17. listopadu 1989 inicioval prudký nárůst opozičních aktivit a rychlý pád režimu. Od 20. listopadu probíhaly ve větších městech masové protirežimní demonstrace, ke stávkujícím pražským studentům a divadlům se přidávali kolegové po celé republice, vznikaly pobočky Občanského fóra, hnutí, které v českých zemích v prvních dnech revoluce sjednotilo opozici a vedlo vyjednávání se státní mocí. Během prosince 1989 byla jmenována první nekomunistická vláda a normalizačního prezidenta Gustáva Husáka na sklonku roku vystřídal disident Václav Havel. V červnu roku 1990 proběhly první svobodné parlamentní volby, na podzim téhož roku se poprvé svobodně volilo na obecní úrovni. V prvních měsících po listopadu 1989 se intenzivně jednalo o budoucím uspořádání státu. Neshody mezi českou a slovenskou reprezentací postupně vnášely do obecné diskuse také možnost rozdělení státu. Po sametové revoluci se také objevily požadavky na změnu postavení Moravy. Velkou podporu měla myšlenka obnovení země Moravskoslezské, resp. jiného řešení, které by poskytlo samosprávu Moravě a českému Slezsku, ať již v rámci české části federace, nebo ve formě návratu myšlenky trojfederace. Především ve volbách v roce 1990 výrazně uspělo Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Rostoucí napětí v česko - slovenských vztazích ale nakonec těmto snahám nepřálo. Pád režimu uvolnil možnosti cestování, řada občanů měla možnost se na vlastní oči seznámit s realitou západní Evropy. Tisíce lidí vyrážely na nákupy či za poznáním do zemí, kam donedávna bylo pro běžného občana značně komplikované, vycestovat. Měnila se také celková orientace státu, dosavadní spolupráce především se Sovětským svazem byla nahrazena orientací na západní struktury. Velkým tématem se stalo vyrovnání se s minulostí. Minulý režim byl sice poražen, ale bylo otázkou, zda a jak mají být potrestáni jeho představitelé, resp. koho vlastně považovat za viníka. Komunistická strana nebyla zakázána ani rozpuštěna, očekávalo se, zda se distancuje od své minulosti. Symbolem se nakonec staly lustrace, zaměřené proti osobám napojeným na Státní tajnou bezpečnost. První měsíce byly v mnoha směrech ve znamení značné euforie a velkých pozitivních očekávání. Postupně se ale mezi nimi objevovala také první zklamání. Některé požadavky nebyly naplněny, u jiných se vedla nekonečná jednání. Úspěch jednotlivců v ekonomické oblasti začali lidé v některých případech spojovat s podvody či s korupcí. Životní úroveň nerostla tak, jak mnozí lidé očekávali. Porevoluční vývoj tak postupně začal obyvatele dělit na vítěze a poražené. Návrat demokracie Programové cíle Společnosti pro Moravu a Slezsko, charta pro Moravu, leden 1990 Studentské mlýny, časopis stávkového výboru brněnských VŠ, prosinec 1989