DŮM UMĚNÍ Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů v 3. čtvrtině 16. století. Na raně renesanční fasádě jsou vpravo od portálu zachovány fragmenty původní sgrafitové výzdoby s alegorickými náměty s protiválečnou tématikou. Římsa vrcholí atikou s pilířky, mezi nimiž jsou umístěny voluty s delfíny, symbolizujícími věrnost. Konzola na fasádě vpravo nese letopočet 1549 a jméno tehdejšího majitele – Ambrože ze Svahu. Další letopočet (1765) datuje barokní stavební úpravy. Dvoulodní přízemní síň, tzv. mázhauz, o šesti křížových polích s hřebínky, je zaklenut na dvou nízkých pilířích. Na prvním je zopakován letopočet 1549 a piktogram stavebníka, druhý obsahuje nápis „ALES IN EIN IAHR GEBAUTA = VŠE POSTAVENO ZA JEDEN ROK“. Velký sál I. patra má záklopový trámový strop, další dva menší sály jsou zaklenuty valeně s výsečemi. Směrem do dvora se nachází bývalá domácí kaple s unikátní diamantovou klenbou. Podobné můžeme spatřit například v západomoravských Slavonicích. Podél dvorního traktu probíhá podklenutá arkádová pavlač s půlkruhovými arkádami na toskánských sloupech. Tak jako fasáda na náměstí byla i fasáda dvora a zadního traktu pokryta sgrafitem. Zadní trakt, směrem do Dolní České ulice, sloužil původně jako hospodářské zázemí. Dům byl dokončen koncem 80. let 16. století a je unikátní ukázkou vývoje stavebního stylu 16. století v přechodu pozdní gotiky do renesančního tvarosloví. Dům v roce 1945 zkonfiskován česko-slovenským státem. Počátkem 50. let 20. století bylo rozhodnuto využít palác pro galerijní účely. Rozsáhlé rekonstrukce zde probíhaly až do poloviny šedesátých let, poslední rekonstrukce se uskutečnila v letech 1986–1990. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea. STARÉ UMĚNÍ ZNOJEMSKA Výstavní síně – 2. patro Stálá expozice sakrálního gotického a barokního umění ze sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě představuje reprezentativní kolekci děl sochařů a malířů, tvořících ve zdejším prostředí od doby posledních Přemyslovců až po osvícenství 18. století. Expozice naznačuje vývoj uměleckého dění v kontextu církevních dějin jihozápadní Moravy, do nichž se nesmazatelně zapsaly panovnické rody Přemyslovců, Lucemburků, Jagellonců a Habsburků a vlivné církevní instituce premonstrátů, dominikánů, křížovníků, minoritů, františkánů, klarisek, kapucínů a jezuitů. Právě pro výzdobu interiérů a exteriérů zdejších chrámů a klášterů byla těmito subjekty najímána řada význačných a proslulých umělců. První část expozice je věnována sbírkám z doby gotiky. Nejcennějším exponátem je dřevěná skulptura Znojemské madony, kterou ve třicátých letech 14. století zhotovil Mistr michelské madony; její vznik se váže ke dvorskému prostředí královny Elišky Rejčky. Nejstarším vystaveným předmětem je hlava královny, tzv. Znojemské Libuše, z poslední třetiny 13. století. Soubor gotických madon, vytvářených od poloviny 14. do poloviny 16. století charakterizuje zdejší příznivé umělecké zázemí, ovlivněné v řadě případů blízkým Podunajím. Rovněž druhá část, věnovaná baroknímu umění, má své těžiště v sochařských dílech. K pozoruhodným patří práce význačného sochaře 1. poloviny 18. století Jiřího Antonína Heinze i tvorba Josefa Leonarda Webera, podílejícího se na výzdobě kostelů celé jihozápadní Moravy. Pozdně barokní sochařství je představeno plastikami Josefa Winterhaldera staršího. Malířskou kolekci doby baroka prezentuje oltářní obraz autora vlámského původu Jana de Herdt, stejně jako malby znojemského rodáka Jana Michala Fiseé, brněnských malířů Josefa Ignáce Havelky a Františka Vavřince Korompaye. Dva portréty církevních hodnostářů jsou dílem Josefa Winterhaldera mladšího, žáka a pozdějšího spolupracovníka Franze Antona Maulbertsche. JAN TOMÁŠ FISCHER – MEDAILERSKÁ TVORBA Výstavní síň v 1. patře Komorní expozice medailí je umístěna v bývalé domácí kapli, zaklenuté krásnou diamantovou klenbou. Akademický sochař J. T. Fischer se narodil i zemřel ve Znojmě (25. 11. 1912 – 7. 3. 1957). V letech 1938–1946 absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Španiela a svojí medailérskou tvorbou se natrvalo zapsal nejen do kulturního povědomí svého rodného města, ale i do dějin moderního poválečného umění v Československu. Vystavené medaile J. T. Fischera jsou z větší části svým námětem vázány ke Znojmu. Vynikají mezi nimi ražené medaile na 500. výročí postavení radniční věže (1948) a dokončení obnovy románské hradní kaple Panny Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě (1949), stejně jako medaile ke 250. výročí narození vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše (1948) a 200. výročí jeho vynálezu (1954). V lité portrétní medaili jsou zde představeny portréty herečky I. Kačírkové, ředitele znojemského muzea V. Drlíka, ředitele Národního muzea v Praze G. Skalského, profesora V. V. Štecha i příslušníků vlastní rodiny. Nalezneme zde rovněž medaile pro J. Seiferta (1957), jejíž rubovou stranu již J. T. Fischer nestihl dokončit. ZE SBÍRKY JOSEFA KVĚTONĚ Výstavní síň v 1. patře Numismatická expozice Jihomoravského muzea ve Znojmě byla zpřístupněna v září 2007 a vhodně navazuje na stálou expozici medailí Jana Tomáše Fischera. Unikátní systematickou sbírku českých mincí a medailí shromáždil Josef Květoň (1828–1905). Rodák z Uhřinova u Velkého Meziříčí absolvoval učitelský ústav v Telči a Jihlavě. V roce 1856 již jako zkušený pedagog nastoupil do Ústavu hluchoněmých v Praze. Předmětem odborného zájmu se mu stala numismatika. V 80. letech 19. století byl jedním ze zakládajících členů prvního českého numismatického kroužku v Praze. Poslední roky svého života (1897–1905) strávil Josef Květoň s manželkou v rodině své dcery Boženy ve Znojmě. Je pochován na znojemském hřbitově. O významu Květoňovy numismatické kolekce svědčí skutečnost, že v roce 1941 o ni projevilo zájem Národní muzeum v Praze. Nakonec ji však získalo v roce 1948 Jihomoravské muzeum ve Znojmě jako velkorysý dar a výraz patriotismu od Květoňovy dcery Boženy Velebové ze Znojma. Z celkového počtu 1137 artefaktů Květoňovy sbírky je v expozici Domu umění vystaveno 823 kusů. Dokumentují vývoj české měny od období Keltů přes denárovou, grošovou a tolarovou měnu, včetně historických medailí a početních peněz (jetonů). Na doprovodných 12 textových a obrazových panelech se návštěvník seznámí s nejvýznamnějšími historickými mezníky ve vývoji české měny. Vhodným katalogem k expozici je stejnojmenná knižní publikace z roku 2004, kterou lze zakoupit na pokladně Domu umění. VÝSTAVY Dům umění pravidelně několikrát do roka hostí zajímavé sezónní umělecké výstavy. Jejich aktuální přehled návštěvník najdete na webových stránkách www.muzeumznojmo.cz. Dům umění Dům umění Dům umění Dům umění Dům umění Dům umění Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů v 3. čtvrtině 16. století. Dům umění, Masarykovo náměstí 11, Znojmo Otevřeno celoročně Út – so | 9.00–17.00 ne | 14.00–17.00. Polední přestávka vždy od 11.30 do 12.00. Tel: +420 515 226 529