101

Moderní hr ad

Hrad před zahájením stavebních úprav, před 1886, SZ Lednice

V polovině listopadu 1858 zemřel na svém milovaném zámku v Lednici kníže Alois II. z Liechtensteinu a vládnoucím knížetem se stal jeho nejstarší syn Jan II. (1840–1929). Na převzetí vlády, tradičně spojené s cestou po rodových panstvích, kde mu holdovali knížecí zaměstnanci, tentokrát nebyl čas. Nedlouho po smrti otce odjel do Karlsruhe, kde pobýval u své sestry Karolíny Josefíny (1836–1885), provdané za knížete Josefa Alexandra ze Schönburg-Hartensteinu (1826–1896). V porýnském městě navštěvoval přednášky na zdejší věhlasné technické univerzitě, odkud, po návštěvě svého Lichtenštejnska, nastoupil na univerzitu v Bonnu.71 Studia tehdy osmnáctiletého knížete však brzy přerušila válka s Piemontem, do níž pod bdělým dohledem svého strýce, polního maršála prince Františka z Liechtensteinu (1802–1887), narukoval jako poručík jezdectva.72 Po prohrané válce se víceméně stáhl z veřejného života a zbytek života prožil zejména na svých sídlech. Přestože nejvíce upřednostňoval Lednici a Valtice, na rozdíl od svých předků věnoval jistou pozornost i dalším rodovým hradům a zámkům. Během jeho dlouhé vlády došlo k přestavbám či úpravám mnohých z nich. Největší stavební akce spojená s jeho jménem je však nepochybně obnova hradu ve Šternberku. Podle neustále opakovaných údajů vycházejících ze starší literatury mělo dojít k zahájení stavebních prací na obnově hradu až v červnu 1886. Dochované prameny však zdaleka tak jednoznačné nejsou.73 Účty naznačují, že stavební akce, například zajištění zdí či vytvoření nových podlah, probíhaly na hradě už na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Rok 1886 je přelomový zejména proto, že právě tehdy svěřil kníže restaurování hradu architektovi, s nímž měl nejlepší zkušenosti z právě dokončené přestavby hradu Liechtenstein u Mödlingu – nebyl jím nikdo jiný než Carl Gandolf Kayser. Jak vyplývá z korespondence, jistý podíl na celkovém plánu měl i Kayserův