103
John Quincy Adams, Kníže Jan II. z Liechtensteinu, 1908 LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz–Vienna
korektor a nejbližší spolupracovník, architekt Humbert Walcher von Molthein (1865–1926), známý svými pozdějšími stavebními úpravami Křivoklátu, Jindřichova Hradce, Častolovic či zámku Červená Lhota. Ateliér architekta Kaysera předložil knížeti celkový ideový koncept obnovy, spočívající zejména ve sjednocení obvodových zdí a puristickém očištění stavby od pozdějších přístaveb, případně prvků, které zdánlivě rušily celkový dojem. Krakorce, nevelké arkýře, různě velká a rozmanitě zaklenutá okna měla nahradit poněkud jednotvárně působící omítnutá fasáda, prolomená rozměrnými „renesančními“ okny s kamenným ostěním. Z řešení, v němž uplatnil svůj „restaurátorský“ přístup, měla vynikat část hradu obsahující kapli. Přítomnost sakrálního prostoru se architekt s ohledem na její nespornou historickou a architektonickou hodnotu rozhodl zdůraznit výrazně převýšenou střechou završenou sanktusníkem, nově vybudovaným arkýřem a neomítnutým kamenným zdivem, jehož působivé architektonické formy jsou zřejmě inspirovány teoretickým dílem Eugèna Emmanuela Viollet-le-Duca. Jak vyplývá z účtů velkostatku, stavební práce začaly v létě 1886 právě kaplí. Pod dohledem stavebního vedoucího Karla Luby pracovala na přestavbě firma šternberského stavebního mistra Jana Hönigschmida.74 Během následujícího roku osadili zedníci na fasádu kaple většinu kamenických prvků. Stejná stavební firma následně zahájila stavební práce na samotném hradním paláci, pro nějž mimo jiné dodávala materiál kamenická firma Jana Kubitschka ze Starého Moletína.75 Na počátku devadesátých let se vedení stavby ujal vídeňský architekt Gustav von Neumann (1859–1928), který přizval ke spolupráci šternberskou stavební firmu Maxe Herzoga. V úspěšném staviteli nalezl schopného spolupracovníka, jehož zaměstnanci se podíleli na úpravách hradu až do dokončení všech stavebních etap. Von Neumann v dílčích skicách a plánech dále rozpracovával původní Kayserův architektonický záměr, přičemž většinu návrhů konzultoval přímo s vídeňským architektem či jeho zástupcem Humbertem Walcherem. Bezproblémová spolupráce narazila na své limity v roce 1894, kdy von Neumann vytvořil variantní návrh řešení kaple, zejména pak převýšeného štítu, obráceného směrem k městu. Rozpory mezi oběma koncepcemi