105

Podoba vnitřního hradního nádvoří před zahájením stavebních úprav s erbem Kostků z Postupic, před 1886, SZ Lednice

se protáhly až do května 1895, kdy kníže jednoznačně podpořil původní projekt.76 To však neznamenalo, že by urozený objednavatel ztratil v knížecího stavitele von Neumanna důvěru. Roku 1897 jej pověřil vyhotovením plánů pro úpravu a zastřešení gotické válcové věže a přibližně ve stejné době mu svěřil i závěrečnou redakci projektu arkýře v presbytáři kaple.77 Od poloviny devadesátých let začali na obnově hradu pracovat členové rodinné kamenické firmy Sabadelli z rakouského města Golling an der Salzach, jejichž jména se v účetních knihách velkostatku objevují až do dokončení stavby v roce 1898. Zaměstnanci firmy však po celou dobu úzce spolupracovali i s dělníky dalších kamenických dílen z okolí, dodávajících na stavbu materiál; v této souvislosti je v účtech nejčastěji zmiňována firma Ignáce Haberlandta z Bukové u Mohelnice.78 Náročnější sochařské dekorace vytvářel na hradě nejpozději od roku 1894 sochař Otokar Anderle.79 V roce 1892 stavba natolik pokročila, že se začalo pracovat také na interiérech. Podle Neumannových rysů dodávala na Šternberk až do dokončení projektu své dílo vídeňská stolařská firma Scheidl & Čepl a v účtech se začínají objevovat i položky za restaurátorské práce; roku 1893 dokončili šternberský malíř Adolf Kleiner a akademický malíř Serafín Mauer kazetový strop do jedné z místností v prvním patře.80 I při úpravách interiérů spolupracoval kníže z Liechtensteinu s památkáři. Během oprav byly roku 1894 nalezeny fragmenty renesančních maleb na stěnách takzvaného vizitkového sálu, o nichž knížecí kancelář informovala centrální památkovou komisi se žádostí, aby byl k jejich posouzení přizván odborník.81 Teprve po dokončení hradních obytných a reprezentačních místností přišlo na řadu nově budované zázemí. V létě 1897 se kníže dotazoval, kdy bude dokončená jídelna pro služebnictvo a moderní kuchyně, jejíž vybavení konzultoval architekt von Neumann s knížecím osobním kuchařem Jelinkem.82 Přestože dílčí úpravy – například budování točitého schodiště, dokončení kaple či vybudování takzvaného výtahového pokoje – se pod vedením von Neumanna protáhly téměř až do začátku první světové války, přestavba hradu podle plánů architekta Kaysera skončila na podzim roku 1898. Bezprostředně poté, co většina firem předložila závěrečné vyúčtování, začalo