111

Hr ad za posledních knížat z Liechtensteinu

Hede Jahn, Hrad Šternberk, kolem 1905, Moravská galerie v Brně

Na následující dvoustraně pohled do rytířského sálu, kolem 1920, SH Šternberk

Na sklonku září roku 1907 dorazili na hrad ve Šternberku členové olomouckého spolku přátel umění, jimž urozený protektor kníže Jan II. z Liechtensteinu umožnil prohlídku hradního muzea. Spolek zde nebyl poprvé a rozhodně nešlo o ojedinělou návštěvu. Hrad a jeho sbírky, příležitostně zapůjčované na výstavy věhlasných kulturních institucí po celé monarchii, se otevřely všem zájemcům. Olomoučtí milovníci umění byli z prohlídky nadšeni. „Měli zde možnost rozjímat nad pokročilými restaurátorskými pracemi, při nichž byly láskyplně využity všechny staré budovy, a nechali se okouzlit nádherným, rok od roku se rozmnožujícím uměleckohistorickým vybavením a zařízením. Vedle četných nově získaných maleb, zbraní, truhel a skříní zaujme pozornost především obří koberec utkaný z hedvábí; nehledě na jeho ohromnou cenu (říká se, že stál 50 000 zlatých) a jeho eminentní historickou hodnotu představuje jeho obsah, tedy z erbů sestavený rodokmen panských rodů sídlících na hradě Šternberku z roku 1604, zářivý výkon domácího textilního umění. Značný zájem znalce vzbudí také rozmanité přírůstky v lapidáriu, kde je zvětšující se sbírka lokálních kamenných památek opatřených nápisy a erby.“87 Po skončení prohlídky zaslali oslavný telegram „největšímu rakouskému mecenáši umění“ knížeti z Liechtensteinu. Jak často se na hradě zdržoval sám Jan II., známo není. Podivínský a uzavřený panovník, který se na veřejnosti objevoval pouze výjimečně, nevzbuzoval svými víceméně utajenými příjezdy téměř žádnou pozornost. Jednu z výjimek tvoří zmínka v olomouckých novinách z října roku 1888, prostřednictvím níž byla veřejnost informována o tom, že kníže přijel lovit do okolních lesů.88 Kníže měl na hradě k dispozici pohodlné obytné