123
Vstupní chodba s památkovou instalací, po roce 1948, Archiv Národního památkového ústavu
ostatní sály chovají mnohé historické předměty: středověké krby, nábytek vzácné práce, obrazy, lovecké sbírky a podobně. Z oken zámku otevírá se krásný pohled do hanáckého kraje. Až budou zpřístupněny i další prostory, stane se zámek jistě nejpřitažlivějším bodem celého olomouckého kraje.“99 Nejstarší instalace sestávala z několika provizorně zařízených místností v prvním patře. Podle záměru památkářů měla být tato prohlídková trasa při nejbližší příležitosti zrušena ve prospěch náznakově inscenovaných interiérů a kaple s expozicí pozdně gotických plastik a obrazů.100 Jak dokazují fotografie ve vydané publikaci Šternberk na Moravě. Státní hrad, město a okolí, tento záměr byl realizován nejpozději do roku 1951. Při něm vznikla expozice, jejíž koncepce s drobnými úpravami přetrvala do současnosti. O sedm let později byly veřejnosti zpřístupněny i místnosti v druhém patře hradu, kde podle libreta památkářky Milady Hlaváčkové vznikla expozice, jejíž podstatu nejlépe vystihla autorčina krátká anotace. „Náplní instalace II. patra bude kultura bydlení feudálního velmože ze 17. až 19. století. Jako dokumentačního materiálu bude použito původního mobiliáře z doby šternberských pánů, a to vévodů z Münsterberg-Oels, vévodů z Würtembergu a Tecku a hlavně knížat Liechtensteinů. Dále chce instalace poukázat na společenský kořen předváděného bohatství a uměnímilovnosti feudální třídy, a to hlavně pomocí listinného materiálu, konfrontujícího její způsob života – několika pohledy do života poddaných šternberského panství z hlediska ekonomického, náboženského a národnostního.“101 Prohlídkovou trasu zpřístupněného hradu s výjimečně cenným souborem gotických, renesančních a barokních uměleckých děl později doplnila návštěvníky mimořádně oblíbená expozice hodin, vytvořená v budovách předhradí. Hrad byl spravován Krajským vlastivědným muzeem v Olomouci, pod které spadaly i další památky v okolí, zejména zámek v Náměšti na Hané a hrad Bouzov; od roku 2000 spravuje hrad Národní památkový ústav. Gotický hrad Šternberk, kolébka jednoho z nejvýznamnějších českých aristokratických rodů, rezidence blízkého rádce císaře Karla IV., nepřehlédnutelná pevnost, čnící po staletí nad rovinou Hané, sídlo renesančních velmožů, knížecích rodů i ruina na okraji zájmu, nakonec restaurovaná do podoby