129

dlouholetého blízkého přítele a společníka knížete, který jej obvykle doprovázel na loveckých výpravách, vedle něhož se nacházela menší místnost s renesančním kazetovým stropem, využívaná jako pokoj Hardeggova komorníka, případně jako přijímací salon knížete. Do rytířského sálu ústily i dveře z dvou menších místností za schodištěm, využívaných během pobytu knížete nezbytným dvorním sekretářem, kolem roku 1900 právníkem Hermanem von Hampem (1837–1922), který měl na starosti panovníkovu agendu.103 Všechny místnosti v prvním patře byly vybaveny velkým množstvím zařízení a uměleckých předmětů, jakkoli nic nenasvědčuje tomu, že by měly jinou než výhradně soukromou funkci. Ve druhém patře se nacházel velký sál a vlevo od něj byt blíže neupřesněné paní, patrně sestry knížete, ovdovělé hraběnky Aloisie z Fünfkirchenu (1838–1920), která po smrti svého manžela hraběte Jindřicha z Fünfkirchenu (1830–1885) vedla domácnost svého mladšího bratra. Ve druhém patře se dále nacházely pokoje komorné, šéfkuchaře a klíčníka, který měl zřejmě na starosti i hradní muzeum. To se v časech knížete Jana II. nacházelo v rozsáhlé přízemní místnosti renesanční přístavby. Prostor, do něhož mohli návštěvníci vcházet z nádvoří, aniž by svou přítomností rušili knížete a jeho hosty, zaplňovala rozsáhlá sbírka zbraní, zbroje, lovecké výstroje, soch a kamenných reliéfů.104 Tuto kolekci následně doplňovalo lapidárium, nacházející se pod přízemní arkádou, nazývanou v dobových pramenech lodžie.105 S drobnými úpravami, mezi nimiž je nutné zmínit například zřízení takzvaného vyhlídkového pokoje s okny, z něhož bylo možné sledovat zvěř v přilehlém lesoparku, vydrželo rozvržení místností až do smrti Jana II. v roce 1929. Poslední urozený obyvatel hradu princ Jan František se i se svou rodinou nastěhoval do místností v druhém patře, které si nechal v souladu s nároky na pohodlné bydlení zmodernizovat. Do někdejších knížecích pokojů v prvním patře pak nechal přesunout hradní muzeum. Na tento stav – navzdory značným ztrátám původního mobiliáře – navázala i první památková koncepce prohlídkové Interiér velkého salonu v druhém patře hradu, kolem 1925, SH Šternberk