137

v pramenech doložený mistr Jakub.109 Ten ve službách biskupa Jana ze Středy (†1380) zahájil v Litomyšli stavbu stylově velmi podobného augustiniánského klášterního kostela, a je dokonce doložena listina z roku 1368, v níž Albert II. marně žádá svého kolegu na biskupském stolci o stavitelovo uvolnění pro zamýšlené církevní stavby ve Šternberku.110 I když celkové vyznění kaple působí poměrně jednoduše, do současnosti se dochovalo několik detailů dokládajících její původní honosnost. Jsou to především klenební svorníky s původně polychromovanými znaky pánů ze Šternberka a biskupství v Litomyšli, figurální konzola, v níž badatelé spatřují podobu středověkého stavitele, či část dochovaných nástěnných maleb. Do dnešní doby dochované malby jsou – tak jako v pražské katedrále – provedeny přímo na hladce opracovaných kamenných kvádrech presbytáře.111 Jde o protilehlé mariánské výjevy, přičemž na evangelijní straně je dosud patrná scéna Zvěstování a na protější stěně Narození Krista. Scénu Zvěstování tvoří dvě postavy, Panna Marie a klečící anděl nesoucí zavřenou knihu, na něž v horní části výjevu shlíží polopostava Boha Otce a holubice Ducha svatého. Při restaurování malby byl na ukazováčku levé ruky Panny Marie nalezen prsten, který zřejmě odkazoval na soudobé mariánské hymny, respektive texty Bernarda z Clairvaux, v nichž prsten představoval symbolické zasnoubení s Kristem. Je zřejmé, že podobu scény ovlivnila nová zbožnost – devotio moderna –, s níž měl Albert II. ze Šternberka, přední propagátor reformního augustiniánského hnutí, bezprostřední souvislost.112 Druhý výjev představuje Narození Krista. Tělo dítěte v horizontální poloze obklopuje Panna Marie a svatý Josef, v jehož hrubých rysech rozeznávali starší badatelé portrét císaře Karla IV. I když je tato hypotéza už vyvrácena, souvislost maleb s lucemburským dvorským uměním je nezpochybnitelná. Umělcem, který na nich pracoval, byl s největší pravděpodobností malíř dobře obeznámený s dílem Mistra emauzského cyklu, pracujícího v šedesátých a sedmdesátých letech 14. století v Praze a na hradě Karlštejně. Jeho robustní figury, ovlivněné Mistrem vyšebrodského oltáře i soudobou italskou malbou, zjevně ovlivnily i malířský rukopis slavného Mistra Theodorika.113 V časech Alberta II. ze Šternberka patřila