143

Chodba Široká hradní chodba s velkými okny vznikla během úprav hradu v osmdesátých letech 19. století. Jak vyplývá z inventářů, vytvořených za vlády knížete Jana II. z Liechtensteinu, kaple a chodba byly spolu s hradním muzeem v přízemí renesanční přístavby jedinými prostory, do nichž se mohli podívat návštěvníci a turisté.115 Od začátku byla zamýšlena jako prostor, v němž měly být umístěny vzácné předměty z knížecích sbírek. Zmiňovaný inventář, vyhotovený někdy kolem roku 1900, zachytil na chodbě značné množství historických zbraní, brnění a kamenných reliéfů a dalších prvků, zakupovaných po celý život knížete prostřednictvím aukcí a starožitnictví zejména v Itálii.116 Přestože současná sbírka je pouhým torzem původní kolekce, dodnes se v ní dochovala díla mimořádné uměleckohistorické hodnoty. Kníže Jan II. z Liechtensteinu projevoval při nákupech uměleckých děl zájem především o nizozemské renesanční malířství, umění italského quattrocenta a německé malířství a sochařství pozdní gotiky. Starožitnosti italského původu zakupoval kníže zejména u proslulého florentského znalce, restaurátora a obchodníka Stefana Bardiniho (1836–1922), který udržoval kontakty s řadou významných institucí, muzeí i soukromých sběratelů v Evropě a Americe. V jeho starožitnostech byly k dostání renesanční sochy, obrazy, nábytek, zbraně, majolika, kazetové stropy, dřevěné obložení stěn i architektonické fragmenty, které vykupoval z bouraných domů – při regulacích italských měst v druhé polovině 19. století.117 Právě přes Bardiniho se knížeti podařilo zakoupit několik vynikajících sochařských děl. Jejich autory byli Benedetto da Maiano (1442–1497), Antonio Rossellino (1427–1479), Bertoldo di Giovanni (1420–1491) či bratři Giovanni Pietro e Giovanni Ambrogio De Donatiovi, činní na přelomu 15. a 16. století. Kníže část svých nákupů věnoval několika veřejným institucím, zejména Zemskému muzeu v Opavě, nicméně řada uměleckých děl skončila i na jeho sídlech, především na hradě ve Šternberku. Kromě řady kamenických prvků, portálů, konzol, erbovních kartuší, sanktuářů a reliéfů, získaných z městských