147

Rytířský sál Nejrozsáhlejší a zároveň nejdůležitější místností hradu byl už od středověku rytířský sál. Reprezentační prostor, vystavěný v časech Alberta II. ze Šternberka, musel v době svého vzniku patřit k největším hradním sálům na Moravě a lze předpokládat, že jeho významu odpovídal i honosný vzhled. Místnost, sloužící k přijímání návštěv a hostinám, byla zřejmě i svědkem setkání moravské šlechty v září 1415, kdy se zde pečetil jeden z listů na obranu Jana Husa.119 Po dokončení stavebních úprav v druhé polovině 19. století sloužil sál jako velká společenská místnost a zároveň předsíň bytu knížete Jana II. a dalších významných osob, které měly v prvním patře hradu své pokoje. S přestavbami začal kníže ve svých čtyřiceti osmi letech a po jejich dokončení už mu bylo téměř šedesát. Kníže žil po většinu svého života v osamělosti svých jihomoravských sídel, kde se věnoval studiu dějin umění, správě panství a svému oblíbenému lovu. Do Vídně, kde sídlila většina nejvýznamnější rakouské aristokracie, zajížděl jen občas a téměř vždy se jednalo o návštěvu spojenou s nějakou výstavou či institucí, jejíž vznik finančně podpořil. Na hrad ve Šternberku zajížděl kníže pouze občas, většinou v doprovodu svého přítele hraběte Jana Maxmiliána z Hardeggu, případně své sestry – ovdovělé hraběnky Aloisie z Fünfkirchenu. Po jejich smrti už téměř neopouštěl Valtice a Lednici. V posledních letech života provázely stárnoucího knížete zdravotní obtíže, jejichž vyvrcholením bylo oslepnutí v létě 1928. Kníže se následně ve Vídni podrobil úspěšné operaci a v rámci rekonvalescence odjel na svoji loveckou chatu u Talhofu v Semmeringu, odkud se v srpnu naposledy vydal na hrad Šternberk.120 Po této návštěvě, nebo spíše rozloučení s milovaným hradem, už se zcela stáhl z veřejného života. V září poskytl svému malému státu, zmítajícímu se ve finančních obtížích, milion švýcarských franků a soukromým majetkem garantoval dalších pět milionů, které si Lichtenštejnsko půjčilo.121 Dožil se ještě slavného jubilea sedmdesáti let vlády, kdy se stal nejdéle sloužícím panovníkem v dějinách Evropy, ale oficiálních oslav už se nezúčastnil. Kníže Jan II. z Liechtensteinu, mecenáš