181

Hr adní kuchyně Nejvýznamnější místností provozního zázemí nově opraveného hradu byla moderní kuchyně, která se podle plánů architekta Gustava von Neumanna začala budovat v roce 1897. Na její podobě a vybavení knížeti Janu II. z Liechtensteinu velmi záleželo, což dokazují zejména jeho pokyny architektovi i doporučující dopisy knížecího osobního kuchaře. Nejdůležitější část kuchyně tvoří rozměrná kamna, sestavená z několika samostatných částí – sporáku, na němž bylo možné připravovat několik chodů současně, ohřívárny jídel sloužící pro rychlé sušení ovoce a hub a tří pecí s různými teplotami, umístěných nad sebou. Nejzajímavější částí kamen je velký automatický gril, jehož rožeň, uváděný v pohyb řetězy napojenými na turbínu, otáčel nad ohništěm maso v různých rychlostech. Na druhé straně kuchyně byl zřízen menší rošt, určený pro přípravu ryb. Z dochovaných menu, vytvořených na začátku 20. století, vyplývá, že se kníže Jan II. z Liechtensteinu a jeho doprovod stravovali velmi jednoduše a zdravě, což do značné míry odpovídalo vkusu většiny členů nejvyšší rakouské aristokracie té doby. Protože byl hrad využíván zejména jako lovecké sídlo, tvořila podstatnou část jídel zvěřina, hlavně maso z daňků a muflonů chovaných ve šternberské oboře. Kníže však s oblibou jedl i drůbež a hovězí vařené maso s červenou řepou, špenátem, kukuřicí a jako přílohu si nechal nejčastěji servírovat brambory a rýži. Mezi nezbytnými moučníky ke kávě se opakovaně objevoval jablečný závin, pečená jablka, moravské koblihy nebo Kaiserschmarrn, oblíbená specialita podávaná na večeřích u císařského dvora v Schönbrunnu a Hofburgu. Pro lepší uchování potravin byla na hradě k dispozici i ledovna, postavená roku 1910 v hradním parku, z níž byl dodáván led do chladicích skříní v kuchyni. Už v časech knížete Jana II. se jídlo do rytířského či vizitkového sálu, kde panovník obvykle obědval a večeřel, posílalo jídelními výtahy, a stejně tomu bylo i ve třicátých letech, kdy se jídelna přesunula do druhého patra. V přilehlých místnostech se pak maso, zelenina a příloha předávaly na talíře a následně po jednotlivých chodech servírovaly na stůl.