186

Je pravděpodobné, že právě v tomto období vznikla podobná, jakkoli mnohem menší zahrada i ve Šternberku. Její zakladatelkou byla dcera posledního minstrberského vévody Alžběta Marie (1625–1686), na dlouhou dobu poslední majitelka hradu, která starobylému sídlu svých předků věnovala větší pozornost. Nepřímo se tak dá usuzovat ze zápisu z prosince 1675, na jehož základě přijal šternberský okrasný a kuchyňský zahradník do učení zahradnického tovaryše Jana Kriese z Fulneku.131 Kde byl zahradník, byla i zahrada. Jak dokazuje pozdější veduta města z roku 1729, ohrazená zahrada, opatřená zvýšenou zídkou nad vodním tokem, se nacházela u mlýnského náhonu v bezprostředním sousedství vrchnostenského dvora na předměstí Mühlgraben. Její podoba z druhé poloviny 17. století není známá. Čtyři zakreslené květinové partery se dvěma sochami a fontánou uprostřed, které po stranách lemují citrusové stromy